Lidí, kteří jsou u nás bez práce, je méně. Míra nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce ve druhém čtvrtletí meziročně klesla o 1,8 procenta na 5,3 procenta. Sestoupila tak na nejnižší úroveň v posledních devíti letech. Informoval o tom Český statistický úřad.
Počet nezaměstnaných podle metodiky ILO se meziročně snížil o 92 200 osob na 274 600 lidí (z toho bylo 148 600 žen), což je nejnižší úroveň od konce roku 1997.
Meziroční pokles je tak více než čtvrtinový. Ministerstvo práce a sociálních věcí, které používá odlišnou metodiku výpočtu, hlásilo za druhé čtvrtletí míru nezaměstnanosti 6,6 procenta.
Celkem mělo ve druhém čtvrtletí práci 4,91 milionu lidí, což je proti stejnému období minulého roku o 88 000 osob více. Zaměstnanost tak byla na nejvyšší úrovni od začátku roku 1998.
"Rychle rostoucí ekonomika vytváří nové pracovní příležitosti a pomáhá zvyšovat zaměstnanost," řekl analytik Patria Finance David Marek. Vedle toho podle něj klesá i strukturální nezaměstnanost, tedy ta složka nezaměstnanosti, které není spojena s hospodářským cyklem, ale s překážkami na trhu práce v podobě mobility pracovních sil, zdanění práce, nesouladu poptávky a nabídky v regionech a oborech apod.
V primárním sektoru ekonomiky, tedy v zemědělství, lesnictví a chovu ryb, ve druhém čtvrtletí pracovalo 3,7 procenta celkového počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním. Sekundární sektor zahrnující průmysl a stavebnictví tvořil 40 procent celkové zaměstnanosti. Služby včetně dopravy, tedy terciální sektor, se na zaměstnanosti podílel 56,3 procenta.
Celková zaměstnanost se meziročně snížila jen v primárním sektoru, v jednotlivých dílčích odvětvích se však změnila rozdílně. Nejvíce lidí si našlo práci ve zpracovatelském průmyslu, v oblasti nemovitostí a pronájmů a ve zdravotní a sociální péči včetně veterinární činnosti. Největší početní pokles naopak zaznamenaly obchod, ubytovací a stravovací služby a zemědělství a lesnictví. 
V Česku roste počet podnikatelů
Počet podnikatelů ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostl o 13 500 na 793 800, podíl podnikatelského sektoru na celkové zaměstnanosti ovšem zůstal stejně jako před rokem na 16,2 procenta. Zaměstnanců meziročně přibylo o 75 500 na 4,1 milionu a jejich podíl na celkové zaměstnanosti se stabilizoval na 83,5 procenta.
Podstatně se ve druhém čtvrtletí zvýšil počet pracujících absolventů středních škol s maturitou a absolventů vysokých škol a vyšších odborných škol. Podle ČSÚ to souvisí s všeobecně rychlým růstem vzdělanosti populace.
Míra zaměstnanosti, počítaná jako podíl počtu osob ve věku mezi 15 a 64 roky s jediným nebo hlavním zaměstnáním, dosáhla 66 procent. Meziročně se tak zvýšila o 0,7 procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 0,9 procenta na 74,5 procenta, u žen vzrostla o 0,6 procenta na 57,5 procenta.
Pokles nezaměstnanosti byl rychlejší u osob v mladším a středním produktivním věku a více se projevil u žen, jichž bylo v prvním čtvrtletí bez práce o 52 800 méně. Počet nezaměstnaných mužů se meziročně snížil o 39 400.
Většina nezaměstnaných nemá vysoké vzdělání
Převážnou část všech nezaměstnaných (73,9 procenta) tvořily ve druhém čtvrtletí osoby se středním vzděláním bez maturity nebo se základním vzděláním. Více než polovinu všech lidí bez práce, 54,8 procenta, tvořili nadále dlouhodobě nezaměstnaní. Jejich počet se ale meziročně snížil o 55 600 na 150 400 osob.
Regionální míra nezaměstnanosti se pohybovala od 2,5 procenta v Praze a 2,8 procenta v Jihočeském kraji do 8,2 procenta v Moravskoslezském a 10,1 procenta v Ústeckém kraji. Snížení míry nezaměstnanosti se projevilo ve všech krajích republiky s výjimkou Vysočiny. Nejvíce lidí našlo práci v oblastech s přetrvávající vysokou nebo nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti, tedy v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.
Nízkou míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci, ve druhém čtvrtletí činila 1,2 procenta; u osob s úplným středním vzděláním s maturitou 3,2 procenta. Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (20,1 procenta) a nadprůměrná je i v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity včetně vyučených (6,0 procenta).
Ilustrační foto: Robert Zlatohlávek, archiv, Karel Šanda
