Odchod Německa od jádra může ohrozit vztahy s Francií

Ekonomika
13. 4. 2011 08:30
bez popisku 328695
bez popisku 328695

Náhlá a jednostranná změna jaderné politiky Německa a odstavení sedmi jaderných elektráren byly instinktivní emocionální reakcí na jadernou havárii v Japonsku a mohly by poškodit vztahy s Francií. Řekli to dnes zástupci francouzského Senátu na návštěvě v Berlíně. Členové vlivného finančního výboru Senátu se shodli, že Berlín měl o svém kroku předem diskutovat na evropské úrovni. 

"Samozřejmě toto rozhodnutí našich německých partnerů chápeme, způsobí to však na celoevropské úrovni celou řadu problémů a může to poškodit vztahy s Francií," řekl Philippe Marini, člen strany francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho UMP. "Byl to krok podniknutý bez jakýchkoli konzultací. Respektujeme to, má to však důsledky pro Francii a mělo to být tématem širší diskuse," dodal. 

Německá vláda v reakci na havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima po silném zemětřesení a obrovské přílivové vlně rozhodla na tři měsíce pozastavit loni schválené prodloužení životnosti všech jaderných elektráren v zemi a nechat prověřit jejich bezpečnost. Sedm nejstarších reaktorů nařídila po tuto dobu odpojit úplně ze sítě. 
Komentátoři to označili za snahu získat si přízeň veřejnosti, v níž jaderná krize v Japonsku vyvolala protijadernou psychózu podobnou náladě 80. let po výbuchu ukrajinské jaderné elektrárny Černobyl. Vládě to však v nedávných zemských volbách stejně nepomohlo. Jižní část Německa je nyní kvůli odstavení jaderných elektráren závislá na dovozu energie, hlavně z Francie a České republiky. 

Německý krok šokoval Francii, hlavního spojence Berlína v Evropské unii. Francie je předním světovým výrobcem jaderné energie, která se tam na celkové produkci elektrické energie podílí 75 procenty. Francouzská veřejnost na jadernou energii nedá dopustit, protože díky ní jsou zde ceny elektřiny pod evropským průměrem. 

Předseda finančního výboru Senátu a bývalý ministr financí Jean Arthuis po jednání se členy Spolkového sněmu řekl, že Německo po havárii ve Fukušimě stále ještě setrvává ve "stavu emocí". "Myslím, že musíme opustit období emocí a mluvit o tom na evropské úrovni. Musíme se zaměřit na bezpečnost, jadernou bezpečnost," řekl. Senátoři rovněž podotkli, že jednostranný německý odchod od jádra je v rozporu se snahou obou zemí, aby EU směřovala k ekonomické a fiskální konvergenci. 

Francouzská státní jaderná skupina Areva by mohla z jaderné krize těžit, protože se ve vývoji nové generace reaktorů EPR zaměřila na vysoké bezpečnostní standardy. Zároveň by však protijaderné postoje šířené z Německa mohly dlouhodoběji poptávku po francouzských jaderných zařízeních podkopat. Areva je jedním ze zájemců o dostavbu české jaderné elektrárny Temelín.

Autor: ČTK Foto: Tomáš Nosil

Další čtení

Plyn po hormuzské krizi zůstává více než dvakrát dražší, biomasa zdražila výrazně méně

Ekonomika
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Od zbraní k satelitům. Strnadova CSG sází na vesmír a kupuje podíl v MDA Space

Ekonomika
13. 10. 2026

Traficon spouští in-house kampaň na podporu věrnostního programu. Chce zasáhnout dva miliony účtů

Ekonomika
12. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ