Garance Německa ve stálém záchranném fondu eurozóny, Evropském stabilizačním mechanismu (ESM), by v rámci diskutovaného zvýšení jeho kapacity mohly stoupnout na zhruba 280 miliard eur (6,85 bilionu korun), napsal deník Süddeutsche Zeitung (SZ).
Berlín doposud jakékoli navýšení fondu odmítal. Podle SZ s ním ale kvůli tlaku dalších zemí Evropské unie a USA bude nucen souhlasit.
ESM začne fungovat od poloviny roku a k dispozici má mít 500 miliard eur. Další rok s ním má souběžně existovat i dosavadní prozatímní Evropský fond finanční stability (EFSF), jenž má celkový kapitál 440 miliard eur. Jejich souhrnná "palebná síla", s jejíž pomocí mají chránit země eurozóny před šířením dluhové krize, je ale jen 500 miliard eur.
Některé země eurozóny a finanční trhy nyní tlačí na to, aby se kapacita fondů podstatně zvýšila, aby tak mohly v případě potřeby pomoci i velkým ekonomikám, například Španělsku a Itálii. Německo jako největší přispěvatel však navýšení fondů dosud striktně odmítalo. Minulý týden se objevily zprávy o možné alternativě v podobě zvýšení jejich kapacity na 700 miliard eur, na což by Berlín údajně mohl přistoupit.
O budoucí podobě ESM mají na konci března jednat ministři financí eurozóny v Kodani. V EFSF Německo ručí 211 miliardami eur. Podle SZ se předpokládá řešení, že 90 miliard eur německých garancí, které mají ve fondu zbýt po vyčerpání všech programů, bude převedeno do ESM, do něhož má nejsilnější evropská ekonomika přispět 22 miliardami eur kapitálu a 168 miliardami eur garancí. Výsledná suma skoro odpovídá rozpočtu německého státu na letošní rok, poznamenává SZ.
