Pěstování broskví v Česku končí. Není o ně zájem, sady jsou staré

Pěstování broskví v sadech velkopěstitelů v Česku končí. Zájem o broskve z Česka nemají obchodníci ani zpracovatelé, sady jsou přestárlé a likvidují se. Loni se sklizeň broskví v Česku propadla v novodobé historii na nejnižších 893 tun. "Loňský rok tak byl zlomem, kdy můžeme hovořit o ukončení pěstování broskví v ČR," řekl na Ovocnářských dnech v Hradci Králové předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Pěstování broskví v Česku neuneslo konkurenci broskví z Itálie, Řecka a Španělska, které dokážou trh plynule zásobovat po pět měsíců v roce. České broskve jsou naproti tomu sezonní záležitostí jednoho měsíce. Trh se zpracovanými broskvemi pak ovládla Čína. "V obchodních řetězcích nenajdete českou broskev. Spotřebitel již neví, jak chutná broskev uzrálá na stromě. Šlechtění šlo směrem k tomu, aby broskve dobře vypadaly a vydržely transport. Na chuť se zapomnělo," řekl Ludvík.

Do budoucna budou mít podle něj české broskve své místo na farmářských trzích a v lokálním prodeji. "Nezmizí úplně, budou se pěstovat a sklízet v řádu stovek tun," řekl.
Ještě v polovině 90. let minulého století se roční sklizeň pohybovala na úrovni 11 tisíc tun. Od té doby šla produkce trvale dolů na úroveň pod dva tisíce tun v roce 2010. Loni přišel další pád.

Aktuálně v Česku zbývá posledních asi 560 hektarů broskvových sadů, zatímco ještě před pěti lety to bylo 800 hektarů. Mladých sadů broskví jsou nyní pouhá čtyři procenta, přestárlých jsou zhruba dvě třetiny.

Na rozdíl od broskví se potíže netýkají jiného teplomilnějšího ovoce, meruněk. "Poptávka po meruňkách je nejen v drobném prodeji, ale i u obchodníků a zpracovatelů," řekl Ludvík. Sady meruněk mají stále nad tisíc hektarů, z nichž zhruba tři pětiny patří mezi mladé či plně plodné výsadby.