Kvalita vs. částka
Polovinu veřejných investorů zajímá u zakázek jen cena

Prioritou veřejných investorů při zadávání stavebních zakázek je především cena. Podle poloviny z více než stovky stavebních firem, které oslovila analytická společnost CEEC Research ve spolupráci s firmou SGCP, zajímá tyto investory výhradně cenové kritérium. Naopak soukromí investoři se snaží najít kompromis mezi cenou a kvalitou.

"Pokud je cena jediným nebo hlavním kritériem výběru dodavatele stavebních prací, může se ve skutečnosti zakázka někdy i výrazně prodražit. Často se totiž opomíjejí činnosti, které jsou se zakázkou také spojené, a zapomíná se navíc na samotnou kvalitu prováděného díla," uvedl ředitel Trigema Building Karel Branda.

Na stupnici od jedné do deseti, kde jednička reprezentuje důraz jen na cenu a desítka naopak na kvalitu, ředitelé stavebních firem ohodnotili priority státních investorů průměrnou známkou 2,3. Polovina dotázaných přitom dokonce použila známku jedna.

Vychýlený zákon

"Tento výsledek pro nás není překvapením. Někdy je nám představitelů veřejných investorů až líto, protože kvůli jednostranně vychýlenému zákonu o zadávání veřejných zakázek se v podstatě ani jinak chovat nemohou," dodal ředitel pro Business Development firmy Cemex Karel Köszegi. Od října bude platit nový zákon, podle stavařů se však až postupem času ukáže, jestli se chování veřejných investorů změnilo.

Soukromí investoři naopak v průměru přikládají ceně a kvalitě zhruba stejný význam (známka 4,5). Největší počet odpovědí (28 procent) byl přitom přesně v polovině stupnice. Větší tlak zadavatelů na cenu přitom zaznamenávají ředitelé velkých stavebních firem s ročním obratem minimálně 200 milionů korun. Priority veřejných investorů ohodnotili průměrnou známkou 1,7, u soukromých investorů známkou 4,0.

Přílišný tlak zákazníků na cenu se podle ředitelů stavebních společností negativně projevuje především ve zhoršeném chování firem k životnímu prostředí a kvalitě stavebních materiálů (souhlasilo 83 procent dotázaných), potažmo i staveb (82 procent). Dalším negativním efektem je porušování pravidel bezpečnosti práce (74 procent).