Finanční úřady vybraly letos do poloviny dubna na dani z přidané hodnoty (DPH) 72,8 miliardy korun, meziročně o zhruba 12 miliard méně. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral o 2,5 miliardy více, téměř 33 miliard korun. Vyplývá to z aktuálních dat Finanční správy.
Důvodem meziročního poklesu jsou podle vyjádření ministerstva financí loni zadržené odpočty DPH, které statistku nyní zkreslují. Dalším důvodem je meziroční pokles cen pohonných hmot. Růst u firemních daní podle úřadu odráží oživení ekonomické činnosti.
DPH i daň z příjmu právnických osob patří mezi takzvané sdílené daně, jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Samotný státní rozpočet získal ke konci března z DPH necelých 52 miliard korun. Na kraje připadá 8,92 procenta a na obce 23,58 procenta z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. V případě DPH dostávají obce 20,83 procenta a kraje 7,86 procenta.
Od příštího roku by ovšem měly příjmy krajů z DPH stoupnout. Vláda již schválila novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která by měla podíl krajů u DPH zvýšit na 8,92 procenta. V roce 2016 by se tak měly zvýšit daňové příjmy krajů o zhruba 3,5 miliardy korun.
Základem pro výpočet nároku obce nebo kraje je 100 procent celostátního hrubého výnosu daně. Výjimkou je daň z příjmu fyzických osob z podnikání, kde je základem 60 procent z celkového výnosu. U daně z příjmů právnických osob je základ snížen o daň, kdy je poplatníkem sama obec nebo kraj.
