Pro mnoho nezaměstnaných mohou být rekvalifikační kurzy spásou a novou šancí jak začít. Na základě zjištění Televize Barrandov se však z nich stává výdělečný byznys. Kurzisté nejsou dostatečně proškoleni, falšuje se docházka nebo se závěrečné zkoušky dávají zadarmo. Kurzy tak často opouštějí rádoby odborníci, kteří mohou zákazníkům spíš ublížit než jim pomoci.
Paní Kateřina školila tři roky v Poděbradech kosmetičky. Na počátku vše probíhalo bez problémů, postupem času se však projevil laxní přístup majitelky centra a kurzistkám začal volný režim. "Docházely jenom dvakrát týdně po dvou hodinách. Udělala se praxe, teorie se neprobírala. Na řadu nepřišla ani první pomoc a ty nejdůležitější věci, jako například nemoci kůže," popisuje TV Barrandov svoji zkušenost Kateřina.
Kurz na kosmetičku stojí okolo 13 tisíc korun. V případě, že kurzistka nesloží závěrečné zkoušky, pracovní úřad sumu neproplatí. Budoucí kosmetičky by si ho musely zaplatit samy a na to ve většině případů nemají peníze. Majitelka centra v Poděbradech tedy nastavila taková pravidla, aby kurzem prošel opravdu každý.
Majitelka rekvalifikačního centra se k celé kauze zpočátku nechtěla vyjadřovat, ale nakonec mimo kameru řekla, že se jedná o sprosté lži a pomluvy bývalé zaměstnankyně.
Na kvalitu kurzů by měl dohlížet především stát, který je plně hradí. V praxi to však funguje tak, že úřad práce chodí pravidelně na kontroly jen tehdy, když kurzistovi obor vyberou sami. V případě, že si ho zájemce zvolí sám, sázejí na důvěru. A stejně věří i samotnému rekvalifikačnímu místu. Namátkové kontroly má na starosti i ministerstvo školství, které uděluje školicím centrům akreditace. To však v loňském roce dohlédlo pouze na 43 firem v celé zemi.
