České stavebnictví bylo v prvních třech čtvrtletích s meziročním růstem o 10,2 procenta mezi 28 zeměmi Evropské unie na osmém místě. Je to stejné umístění jako na konci pololetí. Meziročně si Česko o 11 příček polepšilo. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích EU stavebnictví letos do konce září vzrostlo v průměru o 2,7 procenta.
Nejvíce vzrostlo stavebnictví v Maďarsku, a to o 22,7 procenta. Následovaly Lotyšsko s růstem 22,1 procenta a Slovinsko s 22 procenty. Nad unijním průměrem bylo 18 zemí z 28. Údaje za Kypr nejsou k dispozici. Pokles zaznamenaly jen tři země unie. V Rumunsku stavebnictví meziročně kleslo o 3,7 procenta, ve Švédsku o dvě procenta a ve Francii o 0,2 procenta.
Sedm z osmi zemí s nejvyšším meziročním růstem stavebnictví je z bývalého východního bloku. "V těchto zemích je větší potenciál pro rozvoj stavebnictví, protože zde stále chybí základní infrastrukturní projekty. Země z východní části Evropské unie mohou ve zvýšené míře využít evropských dotací ke snížení energetické náročnosti budov a budování zcela nových staveb. V letošním roce se tento potenciál daří naplnit v mnoha zemích východní Evropy, což vedlo k dynamickému růstu stavebnictví," sdělil analytik BH Securities Štěpán Křeček.
Stavebnictví na Západě je podle něj limitováno vysokou cenou stavebních prací a drahými pozemky. Jak dále uvedl, lidé v západní Evropě mají na druhou stranu vyšší komfort při vydávání stavebních povolení, protože tamní řady zpravidla fungují efektivněji a rychleji.
"V příštím roce lze očekávat, že se českému stavebnictví bude dál dařit. Nicméně je nutné počítat s omezeným přísunem peněz z hypotečního trhu, na kterém začaly platit nové regulace České národní banky. Dle nových pravidel Evropské unie bude od roku 2020 nutné stavět pouze energeticky úsporné rodinné domy, což u průměrné stavby povede ke zdražení zhruba o deset procent," doplnil Křeček.
Podle analytika Czech Fund Lukáše Kovandy nejnovější čísla potvrzují příznivý trend zejména v tuzemském pozemním stavitelství. Dařilo se však také inženýrskému stavitelství, které je z velké části tvořené dopravní infrastrukturou. "Stavebnictví pomáhalo čerpání peněz z fondů EU, které zhusta míří zejména do inženýrského stavitelství, například na opravu silnic. V současnosti toto čerpání zrychluje, což se projevuje i poměrně razantním navýšením investičních výdajů ze státního rozpočtu," dodal Kovanda.
