Lidé s minimální mzdou si od čtvrtka po více než šesti letech polepší. Zaměstnavatelé jim musejí přidat 500 korun. Nejnižší výdělek v zemi se tak zvedne na 8500 korun. Zvýšení minimální mzdy nařídila vláda Jiřího Rusnoka. Víc by si mělo podle údajů ministerstva práce vydělat až 120 tisíc pracovníků. Resort si od opatření slibuje mimo jiné větší zájem i o hůř placenou práci a její upřednostnění před pobíráním dávek.
Naposledy se minimální mzda upravovala v lednu 2007. Tehdy rostla o 45 korun, dorovnala tak částku na 8000 korun. Návrh na nynější přidávání připravila ještě bývalá ministryně práce Ludmila Müllerová (TOP 09). Na tripartitě s úpravou souhlasili odboráři i zaměstnavatelé, i když jejich představa o částce se lišila. Odbory žádaly 600 korun, podnikatelé nabídli 400 korun. Müllerová zvolila střední cestu, tedy 500 korun. Podpořil ji prezident Miloš Zeman. Nečasova vláda však návrh neprojednala. Vydání nařízení o zvýšení minimální mzdy bylo pak jedním z prvních kroků Rusnokova kabinetu.
Minimální mzda by se měla teď zvednout zhruba o šest procent. Lidé tak na výplatní pásce najdou něco přes třetinu toho, co na ní má průměrný zaměstnanec. Od roku 2007 spadl poměr nejnižšího výdělku k průměrné hrubé mzdě ze zhruba 38 procent na necelých 32 procent.
Minimální mzda se začala v Česku vyplácet od roku 1991. Tehdy činila 2000 korun, tedy asi polovinu průměrné hrubé mzdy. O deset let později se dostala na 5000 korun. Podle výzkumného ústavu práce to odpovídalo asi 36 procentům průměru. V letech 1999, 2000 a 2006 nejnižší výdělek tehdejší vlády upravovaly dokonce dvakrát, a to od ledna a od července.
Někteří zaměstnavatelé s nařízením nesouhlasili. Argumentují tím, že když zvednou minimální mzdu, měli by podle toho přidat i ostatním zaměstnancům. V krizi si to ale nemohou dovolit. Zvlášť malé výrobní podniky bojují o přežití a musely by omezit produkci. Varují před dalším propouštěním. Ministerstvo práce se toho ale neobává. Podle něj se ani při minulých úpravách minimální mzdy nezaměstnanost nezvedla. Naopak si od opatření slibuje zvýšení zájmu o práci místo pobírání dávek, omezení výplat mezd na černo i víc peněz z odvodů do sociálního a zdravotního systému.
Do nich by mohlo podle podkladů k vládnímu nařízení přitéct celkem 550 milionů korun. Stát by na doplatcích do minimální mzdy a do zaručené mzdy měl naopak do konce roku vydat 55,6 milionu, kraje a obce 53,7 milionu, zdravotní pojišťovny 14,3 milionu a podnikatelé 144,5 milionu.
Rada postižených, odbory a někteří zaměstnavatelé mají k vládnímu nařízení o růstu minimální mzdy ale i výhrady. Vadí jim, že se nejnižší výdělek neupravil všem, invalidní důchodci si totiž nepřilepší. Šéf Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása to označil za diskriminaci. Jednal o tom i s novým ministrem práce Františkem Koníčkem. Ten prý přislíbil, že by se od roku 2015 měly podmínky srovnat a měli by si přilepšit i invalidé.
