Česká republika ušetří od vstupu do schengenského prostoru v roce 2007 každý rok minimálně půl miliardy korun tím, že nemusí zajišťovat ochranu svých hranic. Policie také mohla díky zrušení hraničních kontrol přesunout sedm tisíc lidí k jiným útvarům. Nyní se hraničními kontrolami, zejména na letištích, zabývá pouze asi 500 lidí. Uvedl to při příležitosti pátého výročí od vstupu ČR do Schengenu šéf odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman.
Úspora je podle něho jednoznačná i po odečtení nákladů, které Česko na fungování Schengenu ročně vynakládá. Státu odpadly zejména náklady na policisty na hranicích, ale i na provoz budov, které dříve využívali. Většinu objektů podle Haišmana vnitro již prodalo nebo začalo užívat k jiným účelům.
Vedle finanční úspory se prý zvýšila také efektivita ochrany hranic. "Měli jsme tam sedm a půl tisíce mužů a všechny moderní systémy, ale když se řešil problém přechodů Čečenců z České republiky do Rakouska, tak se ukázalo, že ten systém není vůbec efektivní k tomu je zastavit," uvedl Haišman.
Česká Republika se do prostoru bez vnitřních hranic připojila 21. prosince 2007 spolu s dalšími osmi státy, kontroly na letištích se zrušily až po dalších třech měsících - tam zůstávají jen pro lety z dalších zemí. Celníci hranice opustili již o tři roky dříve.
Šéf odboru však přiznal, že vstup do Schengenu způsobuje určité problémy. Proto v blízkosti hranic s Německem stále přetrvávají důsledné a četné kontroly ze strany tamních policistů. Týkají se podle mluvčí ministerstva vnitra Denisy Čermákové zejména mezinárodních autobusových linek projíždějících německé příhraničí.
Ministerstvo proto začalo spolupracovat se třemi velkými autobusovými dopravci, kteří zaznamenávají četnost kontrol. Z prvních výsledků vyplynulo, že němečtí policisté lustrují přes 50 procent autobusů, navíc velmi důkladně - zajímají se o doklady všech cestujících. "Výstupy z tohoto šetření byly postoupeny Evropské komisi a tím byl zahájen proces, na jehož konci může být řízení s Německem za porušení pravidel Schengenu," uvedla Čermáková.
Velkým problémem je také obchod s drogami, zejména prodej pervitinu na asijských tržnicích sídlících u česko-německé hranice. Poptávka však podle Haišmana přichází z 99 procent od Němců, kteří v ČR mohou koupit zhruba o třetinu levnější pervitin než doma. "Základní problém je podle mého názoru na německé straně v tom, že s drogami prostě neumí bojovat," reagoval šéf odboru na opakovanou kritiku ČR ze strany německých politiků.
Jinak však hodnotí spolupráci mezi policisty, státními zástupci a soudci jednotlivých států jako velmi dobrou. Například díky Schengenskému informačnímu systému, který slouží k pátrání po hledaných a pohřešovaných lidech, ztracených dokladech, zbraních i dalších věcech, se například podařilo nalézt v cizině přes tisíc aut ukradených v ČR.
