Úhrada nákladů státem
Sněmovna schválila kompenzace pro Českou poštu

Česká pošta by měla dostávat kompenzace od státu, pro letošek by mohly činit až 700 milionů korun. V dalších letech nejvyšší možná částka postupně klesne až na 500 milionů korun ročně. Počítá s tím novela zákona o poštovních službách, kterou v pátek schválila Sněmovna. Nyní ji projedná Senát, poté ji dostane k podpisu prezident.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) poslancům řekl, že pokud se podaří zákon schválit, bude to znamenat stabilizaci České pošty. "Částka je v souladu s vládním návrhem, který je kompromisním řešením," dodal mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Podle údajů Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) pošta za loňský rok požadovala od státu úhradu nákladů za poskytování základních služeb 1,755 miliardy korun. Podobnou částku podnik žádal i za rok 2013, úřad mu přiznal o miliardu méně, vyplývá z informací ČTÚ.

Náklady České pošty na zajišťování základních služeb má podle současné právní úpravy hradit kompenzační fond, do kterého by měli přispívat všichni hráči podle svého podílu na trhu. Do fondu ale nechtějí přispívat pošta ani její konkurence. Proto přišlo ministerstvo vnitra s návrhem novely, podle které by příspěvek kompenzačního fondu nahradila platba ze státního rozpočtu.

Poslanci odmítli návrh hospodářského výboru, který obsahoval přechodné ustanovení týkající se plateb na účet pro financování základních služeb. Počítal s případy, kdy některá z poštovních firem na trhu tento poplatek dosud neuhradila a nevymohl ho z ní ani Český telekomunikační úřad. V takovém případě by úřad uhradil platbu České poště ze státního rozpočtu a dále by ji vymáhal. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) s tím nesouhlasil. Znamenalo by to podle něj navýšení výdajů státního rozpočtu a výbor podle něj neuvedl ani jejich odhad. Také Chovanec řekl, že i když se mu návrh líbí, nemůže ho podpořit.

Sněmovna naopak schválila pozměňovací návrh Štěpána Stupčuka (ČSSD). K novele poštovního zákona připojil změnu zákona o státním podniku. V ní zpřesňuje pravidla přeměny státních podniků, například jejich rozdělování. V důvodové zprávě uvádí, že stát je jako vlastník a investor státních podniků znevýhodněn vůči soukromým firmám, na které se vztahují pružnější pravidla.

Stupčukův návrh vyvolal spor. Poslanci Petr Kudela (KDU-ČSL), Marek Benda (ODS) i Zbyněk Stanjura (ODS) ho označili za přílepek, tedy za změnu nesouvisejícího zákona. Benda varoval, že zákon s takovým přílepkem vrátí poslancům Senát nebo ho může někdo v případě napadnout u Ústavního soudu. Naopak místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip odmítl, že by šlo o přílepek, protože řeší podmínky pro postavení konkrétního podniku.

Chovanec řekl, že Česká pošta potřebuje od 1. ledna příštího roku odštěpit jeden ze svých závodů, který se začlení pod ministerstvo vnitra. Souvisí to podle něj s kritikou ze strany Bruselu za zadávání zakázek tzv. inhouse, tedy možnosti zadávat veřejné zakázky prostřednictvím podřízených organizací, v tomto případě České pošty.

Česká pošta má přes 31 tisíc zaměstnanců. Loni hospodařila se ziskem před zdaněním 241 milionů korun. Letos čeká zisk 50 milionů korun, ale jen v případě, že dostane od státu kompenzaci za univerzální službu. Česká pošta provozuje 3200 poboček, z toho je víc než 1000 ztrátových. Dvě třetiny poboček chce během příštích let převést na partnery, rušit je nebude.