Rozhodnutí ústavních soudců, kteří zrušili od roku 2011 současný výpočet výše důchodů, může mít dopady, které soudci asi příliš nepředpokládali. Výdaje státu se totiž mohou brutálně zvýšit a to až o stovky miliard korun. To by znamenalo ohrožení stability celého státu.
Ministr financí Eudard Janota totiž odhaduje, že verdikt Ústavního soudu o důchodech by za současného stavu systému měl dopad na rozpočet v řádu desítek i stovek miliard korun. Schodek státního rozpočtu byl přitom v minulém roce 192,4 miliardy korun. Sekera ve výši necelých 163 miliard korun se plánuje v letošním roce.
V nejhorším možném scénáři, kdy by výdaje kvůli změně penzijního systému vzrostly o stovky miliard, by mohl schodek veřejných financí růst více než dvakrát rychleji než dosud, což by stát nebezpečně rychle přiblížilo situaci Řecka.
"Dopady budou dramatické. Naplnění nálezu může skončit jen zvýšenými výdaji," upozorňuje rovněž předseda Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok. Podle Janoty bude muset proto vláda po volbách ihned hledat řešení.
Samotný ministr financí hodlá připravit s ministrem práce a sociálních věcí pro novou vládu určitá doporučení. "Budeme analyzovat nález Ústavního soudu a na základě analýzy navrhneme řešení, aby vyhovovalo nálezu a platné legislativě," dodává mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová.
ČTĚTE TAKÉ: Soud: Lidé s vyššími příjmy mají dostávat větší penze
Překročili jsme meze, tvrdí dva ústavní soudci
Podle Janoty musí vláda hledat úspory a nikoliv zvyšovat výdaje. "Naše ekonomika nemá na to, aby důchody byly vypláceny v té podobě, jak si představuje stěžovatel, respektive mnozí, kterým by toto vyhovovalo, protože by měli vyšší důchody," prohlásil pro ČTK Janota. Podle něj se bude hledat cesta i v terminologii.
Podle Rusnoka jsou přitom dvě možnosti, jak vyhovět soudu: buď se výrazně změní celý systém nebo dojde k velké úpravě základních parametrů.
Ústavní soud chce změnit penzijní systém, protože je podle něj protiústavní, protože staví solidaritu nad zásluhovost a v kombinaci s ostatními parametry důchodového systému negarantuje dostatečně právo na přiměřené hmotné zabezpečení. "Vede k neakceptovatelné nerovnosti mezi různými skupinami důchodových pojištěnců," uvedl generální sekretář soudu Tomáš Langášek.
Paradoxně verdikt soudů může vytvořit další nespravedlnost. Může totiž podle Rusnoka způsobit, že lidé před změnou pravidel budou mít nižší důchody, než po jejich změně, ačkoliv do systému přispěly stejnou částkou. Bude rovněž zajímavé, jak soud definuje "přiměřené hmotné zabezpečení." A to aniž by poslal celý stát do bankrotu. Lze totiž pochybovat, že soudci jsou odborníci na demografii.
Foto: Jan Schejbal
