Spotřeba zemního plynu v Česku loni meziročně stoupla o 3,3 procenta na 8,53 miliardy metrů krychlových. Vyplývá to z aktuálních dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Důvodem růstu bylo mimo jiné chladné počasí. Plynaři už dříve uvedli, že vliv měl především mrazivý leden, ve kterém byla měsíční tuzemská spotřeba plynu nejvyšší za několik posledních let, když činila 1,46 miliardy metrů krychlových.
"Leden roku 2017 byl skutečně za poslední roky výrazně nejchladnějším měsícem. Průměrné teploty se pohybovaly jeden až dva stupně pod dlouhodobým normálem," řekl Martin Chalupský, mluvčí společnosti innogy, největšího tuzemského distributora plynu. Firma podle něj v prvním měsíci loňského roku registrovala o 15 až 20 procent vyšší spotřebu proti normálnímu stavu. "Efekty mrazivého počasí se však ve vyúčtování topné sezony výrazněji neprojevily," dodal.
Loňský leden byl podle meteorologů sedmý nejchladnější od roku 1961, když průměrná měsíční teplota dosáhla na minus 5,6 stupně Celsia. Za celý loňský rok činila podle ERÚ průměrná teplota vzduchu v Česku 8,8 stupně Celsia, o 0,9 stupně více než je dlouhodobý průměr. Byla ale nižší než v roce 2016, kdy činila devět stupňů Celsia.
V České republice je asi 2,84 milionu odběratelů zemního plynu. Z toho je 92,6 procenta domácností a 7,4 procenta maloodběratelů, středních odběratelů a velkoodběratelů. Na spotřebě mají největší podíl právě velkoodběratelé, kteří podle úřadu loni spotřebovali 3,82 miliardy metrů krychlových komodity, meziročně o zhruba půl procenta méně. Domácnosti pak podle ERÚ loni spotřebovaly 2,43 miliardy metrů krychlových plynu, o 2,5 procenta více než předloni.
Česká republika dováží většinu plynu z Ruska. Ruský plyn proudí do Česka přes Ukrajinu a Slovensko i dalšími alternativními trasami. Mezi ně patří jednak plynovod Gazela napojující republiku na zemní plyn z ruských zdrojů, dopravovaný do Evropy plynovodem Nord Stream po dně Baltského moře, jednak plynovod Jamal přes Bělorusko a Polsko.
