Zhruba 200 milionů korun ročně na úrocích bude stát dorovnávat České národní bance (ČNB) z případné půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) ve výši 1,5 miliardy eur (asi 38 miliard korun) na pomoc eurozóně. Jde o částku, kterou by ČNB zhruba inkasovala, pokud by uvedené peníze půjčila na bankovním trhu. V pořadu Partie televize Prima Family to odhadl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Přesná výše doplatku se podle Kalouska není říci, protože se úrokové míry mění. Vyhodnocuje se každý měsíc a hradí se každé čtvrtletí. Letos je na tento účel rozpočtováno 340 milionů korun, vyčerpány zřejmě nebudou, uvedl Kalousek. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka podotkl, že dorovnání se bude týkat částky, kterou by ČNB měnovému fondu reálně půjčila. Vyčerpána podle něho dosud není ani dřívější půjčka ve výši asi miliardy eur.
Bankovní rada ČNB schválila půjčku MMF ze svých devizových rezerv na pomoc eurozóně ve čtvrtek potom, co se na ní o den dříve shodla vláda. Banka ji ale podmiňuje schválením státních záruk v celkovém objemu 2,53 miliardy eur za možné ztráty. Budou se týkat i předchozí půjčky z roku 2009. Garance musí být dána zákonem schváleným parlamentem.
Půjčku už dříve kritizoval prezident Václav Klaus. Rada zároveň uvedla, že poskytnutí další půjčky MMF vládě nedoporučuje, vzala ale při svém rozhodování v úvahu příslib státní záruky.
V podmíněně schválené půjčce jde o výrazně nižší sumu než původně požadovaných 3,5 miliardy eur. Nová částka je výrazem ochoty země poskytnout v přepočtu na jednoho obyvatele stejnou částku jako sousední Polsko. Původních 3,5 miliardy eur bylo přibližně 2,2krát více.
Lídři EU se loni v prosinci dohodli, že poskytnou na základě bilaterálních smluv půjčku až 200 miliard eur. Země EU se pak ale na poskytnutí celého objemu nedohodly. Dodat peníze se zavázala zatím jen eurozóna, a to 150 miliard eur. Ze zemí mimo eurozónu půjčku vyloučily Británie a Bulharsko.
