Ministerstvo financí se v úterý dohodlo s firmou ArcelorMittal na definitivní tečce za arbitráží. Největší výrobce oceli na světě od státu koupí jedenáct procent akcií v dceřiné ArcelorMittal Ostrava. Cena činí sedm miliard, Mittal však státu převedl jen miliardu. Zbylých šest miliard má splácet v ročních splátkách do roku 2015, a to bezúročně.
Splátkový kalendář je pro Mittal více než výhodný, zaplatí jednu miliardu ročně a to bez jakýchkoli úroků. "Transakce je díky poklesu cen akcií i hospodářské situaci výhodná pro stát," zní oficiální stanovisko MF. To se před rokem s vedením Mittalu dohodlo na ceně pět tisíc za akcii. Současná tržní cena je podle mluvčího MF Ondřeje Jakoba dvoupětinová.
ČTĚTE TAKÉ: Stát prodal za sedm miliard akcie ArcelorMittal Ostrava
Pravda, krize se projevuje i v hutnictví a ocel zlevňuje, což má jasně dopad na hodnotu firmy na trhu. Právě kritickou situací v sektoru odůvodňuje ministerstvo sedmiletou splatnost. Mittal podíl za tu cenu koupit nemusel, ukázal tak dobrou vůli, argumentuje Jakob. Otázkou zůstává, zda ho stát musel za tu cenu prodat.
Krize jednou pomine a ceny půjdou pravděpodobně opět nahoru. Hodnota akcií Mittalu může být v roce 2015 mnohem výše, a pak by o výhodnosti smlouvy odůvodněné cenou nemohla být řeč. Podle informací Miroslava Motejlka byla navíc hodnota podílu před rokem minimálně dvakrát vyšší než stanovená cena, různé posudky odhadovaly tři až zhruba čtrnáct tisíc korun za akcii. Pět tisíc by tedy spadalo spíše k dolní hranici odhadů, a to i navzdory tehdejší dobré kondici společnosti.
MF: Mittal odpustí státu miliony
Faktem zůstává, že stát se vzdal výkonu akcionářských práv (ponechal si pouze zástavní právo na prodávané akcie), ačkoli svých sedm miliard bude mít až v roce 2015. To už mohou být akcie Mittalu na burze v mnohem lepší pozici.
Onu výhodnost transakce také MF zdůvodňuje dílčími dohodami s ocelářem. Mittal například stáhl arbitrážní žalobu, která by bývala mohla Česko přijít na 26 miliard korun. Podmínkou odprodeje bylo tedy smazání několika vzájemných sporů a narovnání vztahů. Proto ho ministerstvo logicky prezentuje za svůj úspěch.
Nicméně, v době, kdy se při přípravě rozpočtu bojuje o každý milion více než kdy předtím, stát přistoupil na splátkový kalendář, za který se může Lakšmí Mittal pochválit. Prakticky se mu podařilo uzavřít smlouvu o bezúročné půjčce. Při současné výši úrokových sazeb na mezibankovním peněžním trhu by přitom ministerská pokladna mohla na úrocích do splatnosti kontraktu utržit více než půl miliardy. A vezmeme-li navíc v úvahu tíživost finanční situace firmy (s níž by se v tržních podmínkách pojila vysoká riziková prémie), stát své možné příjmy zkrátil o stovky milionů, ne-li miliardy korun.
„Žádné úroky nebyly ve hře, dohodli jsme se na splátkách a nevidím na tom nic špatného," řekl Jakob on-line deníku TÝDEN.cz.
V Ostravě vyšetřuje protikorupční policie
Členy představenstva ostravské huti navíc podle dnešních Hospodářských novin začala vyšetřovat protikorupční policie. Na vedení firmy podali trestní oznámení minoritní akcionáři, podle nichž ostravská společnost poskytla firmám ze skupiny ArcelorMittal téměř 25 miliard korun v podobě nízkoúročených půjček. Menšinovým podílníkům vadí, že firma nevyplácí dividendu, neinvestuje a mateřská společnost z ní "odsává zisk". Podle nich přišla ostravská huť už o 744 milionů korun.
ČTĚTE TAKÉ: ArcelorMittal se propadl do ztráty
Hospodaření skupiny ArcelorMittal je tak mimo jiné kryto nízkoúročenými půjčkami od ostravské dcery a neúročeným úvěrem z peněz daňových poplatníků. Podle dnešních výsledků se však Mittal ve druhém čtvrtletí nedokázal vyhnout obří ztrátě - prohospodařil 792 milionů dolarů, tedy více než 14 miliard korun.
Foto: Karel Šanda
