Energetický regulační úřad (ERÚ) má podezření, že jeho bývalí pracovníci zřejmě postupovali nezákonně při stanovování výkupních cen fotovoltaické elektřiny. Škody - tedy to, co firmy a domácnosti zaplatily za odběr elektřiny navíc - tak mohou být v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to z vnitřního auditu ERÚ, jehož výsledky představila předsedkyně úřadu Alena Vitásková. ERÚ podle ní dal podnět státnímu zastupitelství, aby záležitost prošetřilo.
Vysoké výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických zdrojů stojí za razantním zdražováním energie pro domácnosti a firmy. Ačkoliv cena takzvané silové elektřiny na burze v posledních měsících prudce klesá, domácnosti i firmy přesto platí více. Je to právě kvůli tomu, že v jejich účtech je započten i příspěvek na elektřinu ze solárních zdrojů - a ten se navíc každým rokem zvyšuje.
Tuzemské solární elektrárny stojí průměrnou rodinu ročně zhruba 712 korun.
Návrh zákona o obnovitelných zdrojích předložila vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) v listopadu 2003. Sněmovna zákon schválila v únoru 2005, přičemž jej částečně pozměnila. Pro zákon hlasovala většina poslanců tehdejší vládní koalice (ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU) a komunistů, proti byli zákonodárci za ODS.
"Z tohoto auditu vyplynulo, že byly ceny stanoveny nad rámec zákona a takto byla nastavena i část legislativy," řekla Vitásková. Podle ní se netransparentní stanovování výkupních cen dělo v letech 2005 až 2011. Nechtěla spekulovat, zda jde o jednotlivce nebo o skupinu lidí. Podnět k vyšetřování se týkal neznámého pachatele.
"Já myslím, že bude dobré, když se podaří ten audit získat oficiálním způsobem a projednat na hospodářském výboru," řekl předseda sněmovního hospodářského výboru Milan Urban (ČSSD). Informace z auditu pro něj prý není úplným překvapením, protože se domnívá, že pochybení mohlo vzniknout v minulých letech, kdy se měnila metodika výpočtu cen.
Urban také řekl, že výbor bude chtít, aby stát zveřejnil vlastníky všech fotovoltaických elektráren, a to i zpětně. Zdůvodňuje to tím, že poplatek je určitá forma dotace a musí být jasné, do jakých rukou je určena.
Zveřejnění podrobností z auditu a z podnětu pro státní zastupitelství by uvítala i Česká průmyslová fotovoltaická asociace (CZEPHO). "Pokud jde o nastavení podpory v letech 2009 a 2010, tehdejší legislativa neumožňovala pracovníkům ERÚ snížit podporu o více než pět procent, a nemohli tak reagovat na tehdejší prudký pokles cen solárních panelů a dalších komponent. Tato skutečnost byla v té době dostatečně známa a o tom, proč političtí představitelé na situaci včas legislativně nereagovali, můžeme jen spekulovat, proto případné šetření policie a dalších orgánů v tomto ohledu jen vítáme," sdělil mluvčí CZEPHO Miloš Cihelka.Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) se vyjádřil zdrženlivě. "Nepřísluší politikům zasahovat do práce nezávislého úřadu. ERÚ je nezávislý úřad, který nesmí být závislý na politických vlivech," řekl.
Podnikatelé jsou podle Hospodářské komory dlouhodobě proti prosazování jednoho odvětví energie před ostatními. "Rovněž upozorňujeme na vysoké ceny obnovitelných zdrojů energie, na něž doplácí všichni koncoví odběratelé elektrické energie, tedy podnikatelská sféra a veřejnost," řekla mluvčí Hospodářské komory Lenka Vodná.
Vitásková rovněž uvedla, že ji výsledky auditu překvapily. "Nicméně, když jsme ten audit zadávali a pracovníci, kteří byli zodpovědní za tuto oblast, začali tuto práci velmi sabotovat a neposkytovali součinnost auditorské společnosti, tak jsem začala mít podezření, že nemusí být vše v naprostém pořádku," řekla. Zaměstnanci ERÚ, kteří odmítali při auditu spolupracovat, podle ní museli úřad opustit.
ERÚ podle Vitáskové po zjištění výsledků auditu přijal opatření pro to, aby se podobná situace nemohla v budoucnu opakovat.
Boom solárních elektráren nastal v Česku v roce 2010. Od ledna 2011, kdy stát výrazně snížil garantované výkupní ceny pro nově připojené velké zdroje nad 100 kilowattů z 12 150 korun na 5 500 korun za megawatthodinu, zájem velkých investorů o výstavbu nových zdrojů opadl.
Elektřinu ze solárních elektráren musí distributoři vykupovat výrazně dráže, než za kolik ji poté prodají. Rozdíl cen se pak projevuje v konečných cenách spotřebitelům. Lidé nyní v ceně elektřiny platí za obnovitelné zdroje 583 Kč/MWh. Kromě toho stát letos odvádí z rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů 11,7 miliardy korun.
Vitásková také uvedla, že ERÚ si nechal zpracovat i audit smluv uzavřených s jinými subjekty. Audit neobjevil závažné chyby, po jeho skončení ale byly na ERÚ nalezeny neevidované smlouvy, které nebyly bývalými pracovníky úřadu řádně předány novému vedení.
Analýza těchto dohod podle Vitáskové ukázala, že přinejmenším v jednom případě ERÚ povolil jedné společnosti provádět pochybné transakce v řádu stovek milionů korun. Úřad kvůli tomu podal podnět státnímu zastupitelství, aby záležitost prošetřilo kvůli podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.
OTÁZKY A ODPOVĚDI O SOLÁRNÍM BYZNYSU |
Stát výrobcům elektřiny ze sluneční energie (ale i dalších obnovitelných zdrojů) zajišťuje subvencované výkupní ceny a garantuje vykoupení elektřiny vyrobené v solárních elektrárnách. V důsledku těchto mimořádně příznivých podmínek nastal v roce 2010 v ČR solární boom. Za tento jediný rok vzrostl celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v Česku čtyřnásobně na 1953 MW. Od ledna 2011, kdy stát výrazně snížil garantované výkupní ceny pro nově připojené velké zdroje nad 100 kilowattů (namísto 12 150 Kč jen 5500 korun za MWh), zájem velkých investorů o výstavbu nových zdrojů opadl.
Elektřinu ze solárních elektráren musejí distributoři vykupovat výrazně dráže, než za kolik ji poté prodají. Rozdíl cen se pak projevuje v konečných cenách spotřebitelům. Lidé nyní v ceně elektřiny platí za obnovitelné zdroje 583 korun za megawatthodinu (bez DPH), loni to bylo 419 korun za megawatthodinu. Příspěvek na obnovitelné zdroje tvoří například u nejběžnějšího tarifu společnosti ČEZ zhruba 12,5 procenta ceny.
Na fotovoltaické elektrárny jde 68 procent státní podpory pro obnovitelné zdroje. Stát letos na podporu obnovitelných zdrojů energie zaplatí stejně jako loni 11,7 miliardy korun.
Kvůli dodatečnému uvalení 26procentní daně na solární energii hrozí Česku mezinárodní arbitráž. Sdružení provozovatelů solárních elektráren International PhotoVoltaic Investors Club v polovině prosince uvedlo, že arbitrážní žalobu podá v prvním čtvrtletí letošního roku.
Podle prosincových údajů konzultační společnosti Aquatest připadá v Česku na každého obyvatele téměř jeden solární panel. Největší množství solárních panelů je instalováno v Jihomoravském kraji, kde funguje přes dva miliony těchto zařízení. Z pohledu okresů pak je nejvíc fotovoltaických panelů na Znojemsku, kde jich funguje téměř 600 tisíc. Nejméně se solární panely využívají v Karlovarském kraji, kde jich funguje 66 tisíc. |