Současný státní důchodový systém znevýhodňuje mladou generaci. Na odvodech zaplatí až třikrát víc peněz, než kolik potom dostanou vyplaceno v důchodu. Takzvaná malá penzijní reforma, schválená nedávno Poslaneckou sněmovnou, tento nepoměr ještě prohloubí. Vyplývá to ze studie myšlenkového centra IDEA při CERGE-EI.
Z výpočtu vyplývá, že zatímco chlapci narození například v roce 2008 odvedou do průběžného systému trojnásobek, děvčata jsou na tom o něco lépe - ta totiž do systému zaplatí "pouze" dvojnásobek svých předpokládaných důchodů. Nepoměr se přitom s klesajícím věkem zvyšuje.
Muži narození v roce 1975 odvedou do průběžného penzijního systému jenom dvakrát více, než získají. Ženy narozené ve stejném roce odvedou přes 125 procent toho, co dostanou.
"To ovšem ještě neznamená, že tento systém je nelegitimní. Je to pojištění a v něm zaplatíme více, než dostaneme," řekl autor studie Ondřej Schneider. Otázkou podle něj je, zda poměr tři ku jedné není příliš velký.
Návrh takzvané malé penzijní reformy, kterou nedávno schválila Poslanecká sněmovna, tento nepoměr mezi zaplacenou a obdrženou částkou ještě prohloubí. Od října se totiž změní výpočet penzí, takže 70 procent lidí bude dostávat v důchodu méně než v současnosti.
V rámci reformy bude také pokračovat prodlužování věku pro odchod do důchodu, a to bez nastavení hranice. Podle studie by u mužů narozených v roce 2008 podíl odvodů na současné hodnotě penzí dosáhl téměř čtyřnásobku, tedy 400 procent (u žen 350 procent).
Schodek důchodového účtu
Důchodový systém je ovšem spojen ještě s dalšími problémy. Jedním z nich je skrytý dluh na závazcích na budoucí důchody, tedy kolik bude chybět na státním důchodovém účtu na výplatu důchodů.
Dluh se v Česku podle studie pohybuje na 55 procentech současného HDP. Například v Maďarsku či na Slovensku činí asi 100 procent, v Polsku převyšuje 200 procent. Postupné zvyšování věku odchodu do důchodu, které schválila vláda, má přitom podle studie razantní dopad na jeho snižování, v Česku by jej mohlo téměř eliminovat.
Schneider ve studii navrhuje možný způsob řešení nerovnosti mezi generacemi, a to formou zvyšování daně z přidané hodnoty (DPH). Nižší a vyšší sazba daně by se podle něho mohly sjednotit na 20,3 procenta, a pokud by bylo potřeba současným důchodcům kompenzovat zvýšení cen, tak na 21,3 procenta.
Sazby sociálního pojištění by kvůli tomu mohly být sníženy o 5,5 procenta, což by podle studie zvedlo poptávku po pracovní síle a částečně by kompenzovalo část ztráty příjmů. U mužů narozených v roce 2008 by se tak klesl podíl odvodů na budoucích penzích ze 300 na 220 procent a u žen ze 200 na 150 procent. Studie brala v úvahu současný stav důchodového systému, nikoliv jeho budoucí změny.
