Třetina vzorků ze čtyřiadvaceti párů potravin prodávaných pod stejnou značkou v Německu a v Česku měla podle testu provedeného Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze odlišné složení. Všechny výrobky se přitom prezentovaly stejně, takže spotřebitel by očekával stejný obsah.
Například u jahodové Activie byla česká varianta barvená koncentrátem z mrkve a karmínem, u německého šlo o červenou řepu. Lišil se ale také obsah tuku. Podle deklarace na obalu měla mít česká varianta 2,7 gramu na sto gramů, německá o desetinu gramu na sto gramů obsahu více. Podle zkoušky měla česká 2,43 gramu na sto gramů a německá 2,93 gramu na sto gramů.
Podle vyjádření firmy Danone, která produkt vyrábí, se může receptura v jednotlivých státech lišit. Množství tuku je podle ní ovlivněné tučností mléka, z něhož se jogurt vyrábí. "Na tučnost mléka má vliv odlišná strava krav a odlišné prostředí, v němž se krávy chovají," uvedla společnost, která se zaštituje tím, že se snaží o výrobu produktů z lokálních dojnic.
Také u Ramy se lišil obsah tuku, česká měla šedesát procent, německá sedmdesát procent. Podle výrobce je rozdíl dán různou preferencí spotřebitelů v jednotlivých státech.
U Pepsi Coly byl v Česku výrobek slazen gluktózo-fruktózovým sirupem, v Německu cukrem. I Pepsi se hájí požadavky klientů, informace dává na obalech. Podobně ledový čaj byl v Česku slazen cukrem, fruktózou a steviol-glykosidy, v Německu pouze cukrem. Český výrobek navíc obsahoval o čtyřicet procent méně čajového extraktu. Podle výrobce má proto český výrobek nižší obsah cukrů i nižší energetickou hodnotu, což bylo jeho záměrem.
U Spritu byl v německé variantě pouze cukr, v Česku se prodává také s fruktózo-glukózovým sirupem, navíc s aspartamem a acesulfamem. Podle Coca-Coly, která nápoje vyrábí, se sirup používá i ve Španělsku nebo ve Spojených státech, rozhodnutí je podle ní na lokálním výrobci.
U německého luncheon meatu bylo hlavní složkou vepřové, u českého strojně oddělené drůbeží maso. U rybích prstů od Iglo obsahoval český výrobek o sedm procent méně masa. Česká káva od Jacobs pak měla o třetinu vyšší obsah kofeinu.
"Chuťové a cenové preference by neměl být obecně používaný argument pro rozdíly v případě značkových výrobků, které se prezentují stejným marketingem. Pokud tedy slyšíme, že se liší s ohledem na preference chutí nebo na preference cenou, tak myslím, že ten test prokázal, že to jako obecný argument prostě neplatí," komentovala výsledky europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). Ráda by v obdobných testech pokračovala, protože se domnívá, že to není jen otázka Česka, ale otázka vnitřního trhu unie.
Podobný průzkum představila v posledních dnech i Potravinářská komora ČR, která ale na odlišných vzorcích konstatovala, že v Německu se nakupuje levněji než v ČR. Podle jejího ředitele pro programování a strategii Miroslava Koberny jde ale o příklad, že si čeští distributoři nastavují vyšší marži.
