Tržby v textilním a oděvním průmyslu zpomalily v růstu

Růst tržeb v textilním a oděvním průmyslu v prvním pololetí meziročně výrazně zpomalil. Zatímco loni činil 11 procent, letos vzrostly tržby pouze o 1,1 procenta na 27 miliard korun. Dříve dynamičtěji rostoucí textilní průmysl stagnoval, naopak oděvní rostl o téměř deset procent, vyplývá z tiskové zprávy, kterou zveřejnila Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (ATOK) na veletrzích Styl a Kabo, které dnes začaly v Brně a potrvají do pondělí.

Důvodem nulového růstu textilního průmyslu je mezinárodní bezpečnostní situace, která postihla některé důležité vývozní země. "Například export do Afriky klesl o čtvrtinu, což však firmy dokázaly nahradit zvýšeným exportem na americký kontinent o 28 procent," uvedl výkonný ředitel ATOK Jiří Česal. S tím souvisí i stagnace exportu, u oděvního průmyslu dosáhl růst naopak téměř deseti procent. Textilní průmysl však zůstává ve srovnání s oděvním stále dominantní, jeho tržby byly 23,5 miliardy korun.

Letos se také po mnoha letech změnil trend zaměstnanosti. Zatímco ekonomická krize vyvolala pokles, který trval až do loňska, letos v prvním pololetí se počet zaměstnanců zvýšil v textilním průmyslu o 2,8 procenta a v oděvním o 2,3 procenta, celkový růst je 2,6 procenta na 32 700 lidí.

V obou odvětvích rostla i průměrná mzda zhruba o 2,5 procenta. V textilním průmyslu si lidé vydělají průměrně 20 700 korun, v oděvním o 6000 méně. Vzhledem k růstu počtu zaměstnanců i mezd a stagnujícím tržbám se snížila v textilním průmyslu produktivita práce, naopak v oděvním se zvýšila.

Statistiky ATOK vycházejí z údajů firem, které mají více než 20 zaměstnanců, jejichž počet se mírně navýšil. "Nelze však jednoznačně říci, zda jde o zcela nové podniky, nebo začaly být evidovány stávající díky zvýšení počtu zaměstnanců," vysvětlil Česal. Mezi tři největší textilky patří JUTA, Pegas Nonwovens a Nová Mosilana, mezi oděvními podniky jsou na špici Tonak, Blažek a Kara.