V Česku je v současnosti přes 11 tisíc brownfieldů, tedy nevyužitých ploch. Největší podíl připadá na bývalé průmyslové areály. Jejich rozloha je přes 38 tisíc hektarů, což je zhruba třikrát více než má Plzeň. Vyplývá to z odhadů agentury Czech Invest ve spolupráci s projektem Česko v datech.
Brownfieldy podle projektu na jedné straně vytvářejí pro investory příležitost nastartovat nové aktivity, na straně druhé často představují ekologickou zátěž, jejíž odstranění si vyžádá vysoké investice. V Praze patří mezi největší brownfieldy například Bubny-Zátory nebo nákladová nádraží na Žižkově či na Smíchově. V Brně může být příkladem areál bývalé Zbrojovky.
Téměř polovinu všech brownfieldů v Česku tvoří podle Czech Investu bývalé průmyslové objekty. Následují areály dříve využívané pro zemědělství nebo občanskou vybavenost. Nejmenší zastoupení mají v databázi objekty sloužící původně cestovnímu ruchu, těžbě surovin nebo dopravě.
Rozloha pražských brownfieldů by stačila na byty pro sto tisíc obyvatel
"Jednu zajímavost můžeme uvést například v souvislosti s Prahou. Odhaduje se, že rozloha takzvaných rozvojových a transformačních území a brownfieldů by v našem hlavním městě stačila na výstavbu bytů, občanské vybavenosti a nezbytné infrastruktury pro minimálně sto tisíc obyvatel," uvedl expert oddělení nemovitostí v poradenské společnosti Deloitte Michal Melč. Podle některých developerů je tento počet ještě výrazně vyšší.
Podle průzkumu společností CEEC Research a KPMG ČR mezi 40 tuzemskými developery výstavba na brownfieldech zdraží projekt v průměru o 17 procent. K největším nevýhodám podle nich patří ekologická zátěž, větší vzdálenost od dálnic a časté umístění v zastavěné části obce.
