V Česku ubývá zemědělská půda

Ekonomika
30. 8. 2012 15:40
Z polí okolo velkých měst se stala sídliště naležato. Jako třeba Chýně u Prahy.
Z polí okolo velkých měst se stala sídliště naležato. Jako třeba Chýně u Prahy.

V Česku se v posledních letech snížila plocha zemědělské půdy a místo ní vznikly stavební parcely či lesní pozemky. Zatímco v roce 2000 bylo evidováno 3,604 milionu hektarů obhospodařované zemědělské půdy, tak v následujících deseti letech její výměra klesla o zhruba 121 000 hektarů na 3,483 milionu hektarů. Vyplývá to z šetření Agrocenzus, jehož výsledky na svých internetových stránkách zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

"V roce 2010 zaujímala zemědělská půda 44,2 procenta rozlohy České republiky. Během posledních deseti let jí 1,5 procentního bodu ubylo ve prospěch zastavěné a ostatní plochy nebo lesních pozemků," upozornil ČSÚ. Z celkových téměř 3,5 milionu hektarů obhospodařované zemědělské půdy tvořila orná půda 72,2 procenta a na trvalé travní porosty připadal podíl 26,7 procenta.

Výměra orné půdy v letech 2000 až 2010 klesla o 8,2 procenta, tedy o 224 504 hektarů na 2,513 milionu hektaru. Plocha chmelnic se za deset let snížila z 6966 hektarů v roce 2000 na 5 748 hektarů. Výrazný pokles zaznamenaly zelinářské zahrady. Zatímco v roce 2000 zaujímaly 4 617 hektarů, tak v roce 2010 pouze 242 hektarů. Snížila se i plocha ovocných sadů, a to z 22 130 hektarů v roce 2000 na 20 499 hektarů v roce 2010.

Z polí okolo velkých měst se stala sídliště naležato. Jako třeba Chýně u Prahy.V Česku naopak díky dotacím z Evropské unie přibylo vinic. Jejich rozloha se zvýšila z 10 581 hektarů v roce 2000 na 14 347 hektarů v roce 2010. Část orné půdy byla zatravněna, na což se také vztahují evropské dotace. Plocha trvalých travních porostů se za se deset let zvýšila z 821 756 hektarů na 928 818 hektarů.

Česko se s masivními zábory zemědělské půdy pro jiné, nejčastěji stavební účely, potýká již řadu let. Stát proto od loňského roku po téměř 20 letech zvýšil poplatky za vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu. Několikanásobně dražší je od té doby zejména vynětí těch nejkvalitnějších půd. Podle ministerstva patrně také v důsledku této legislativní změny kleslo loni mírně tempo záborů na necelých 12 hektarů denně. Do jaké míry je pokles dán spíše aktuálním ekonomickým útlumem a snížením stavební činnosti, není však jasné. 

Další čtení

Plyn po hormuzské krizi zůstává více než dvakrát dražší, biomasa zdražila výrazně méně

Ekonomika
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Od zbraní k satelitům. Strnadova CSG sází na vesmír a kupuje podíl v MDA Space

Ekonomika
13. 10. 2026

Traficon spouští in-house kampaň na podporu věrnostního programu. Chce zasáhnout dva miliony účtů

Ekonomika
12. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ