Zemědělci začínají počítat škody, které způsobila letošní sucha a tropická vedra. V některých oblastech přijdou až o šedesát procent úrody. Chov dobytka se také nejspíš prodraží. Část zemědělců chce proto žádat náhradu od státu.
"Letošní červnové počasí není typicky medardovské, i když se na některých místech vyskytly přeháňky a bouřky," shrnul v pátek meteorolog Mojmír Martan. Lokální srážky způsobilo teplo a nikoliv vlhký a chladnější oceánský vzduch od Atlantiku, který je pro červnové počasí typičtější. „Východní proudění přináší vláhu formou bouřek, které se vytvoří nad pevninou z horkého počasí, a proto jsou nevyzpytatelné,“ zhodnotil situaci Milan Šálek, vedoucí Regionálního předpovědního pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu v Brně. Naděje zemědělců na více vláhy v příštích čtyřiceti dnech spojených s pranostikou jsou proto skromné.
V tropických teplotách ustávají vegetační funkce rostliny
Na Žatecku přijdou zemědělci kvůli suchu a vysokému počtu tropických dní až o šedesát procent úrody. Ohrožena jsou zejména pole s ozimou pšenicí, jarním ječmenem a kukuřicí. „Přibývá dní s vysokými teplotami kolem třiceti stupňů, kdy ustávají vegetační funkce rostliny,“ říká prezident Agrární komory ČR Jan Veleba s tím, že poprvé viděl uschlé rostlinky pšenice seté z jara. „Na jaře jsme nikdy neměli problémy, protože vláhy bylo dost,“ stěžuje si Veleba. Podobná situace je také na Rakovnicku, Mostecku, Znojemsku a okolo Břeclavi.
Sucha sice od dubna o něco ustoupila, ale k dozrání plodin to nestačí. „Vidím tady velkou výzvu pro vysokoškolská pracoviště, kde se věnují šlechtění plodin, která by mohla přinést nějaké 'suchovzdornější' odrůdy,“ odpověděl Veleba na otázku, v čem vidí řešení situace.
Právě pokusům s novými odrůdami plodin, které nedostatek vláhy lépe snášejí, se daří. „Sója a kukuřice americké provenience nám roste bez problémů, naopak plodiny německého původu nevydržely,“ říká spokojeně Bohuslav Rada, předseda představenstva jihomoravského družstva Agro Jevišovice, které novými druhy plodin krmí zejména drůbež a prasata. „Na jižní Moravě jsme pod dlouhodobým tlakem nedostatku srážek, tak jsme se to rozhodli vyřešit,“ shrnuje Rada.
Trpí také hospodářská zvířata
Horka dávají zabrat i drůbeži a dobytku. Zvířata se odmítají pářit, snižuje se dojivost a slepice přestávají snášet. Interiéry budov, kde jsou zvířata ustájena, je proto potřeba klimatizovat a rosit. "Klimatizace pro drůbež a prasata nás přišla na desítky milionů, ale jinak se chov kvůli nízkým výnosům nevyplatí,“ konstatoval Miroslav Rada z Jevišovic, kde museli začít s ventilací a chlazením již od března, tedy o téměř tři měsíce dříve než obvykle.
Fond pro nepojistitelné škody
Jan Veleba z Agrární komory chce požádat ministra zemědělství Petra Gandaloviče o zřízení Fondu pro nepojistitelné škody, který by v takových případech zemědělcům vypomohl. Dotovanou pomoc státu však kritizují členové Asociace soukromého zemědělství ČR s tím, že by finanční pomoc byla snadno zneužitelná. "Pokud nejde o katastrofy typu povodní v roce 2002, tak nám to přijde neoprávněné. To by zemědělci mohli sledovat pořád teploměr a každých půl roku si stěžovat," konstatoval tajemník ASZ ČR Jaroslav Šebek.
Klimatolog Jaroslav Rožnovský vidí příčinu nedostatku vláhy na polích také ve způsobu hospodaření. „Vím, že je na pěstitele velký tlak trhu. Ale způsobují si to zčásti také sami. Pořád se tady obdělávají pole o velké ploše, chybí zatravněné meze a lesy, které by zadržovaly vítr, který vysušuje půdu,“ říká Rožnovský s tím, že by šetrnější přístup ke krajině zabránil také odplavování úrodné půdy.
Foto: Karel Šanda, Petra Mášová
