Zavedení více daňových pásem pro fyzické osoby a firmy by dále zkomplikovalo současný složitý daňový systém, shodli se analytici. Progresivní zdanění slouží ke snížení příjmové nerovnosti, která přitom podle nich v Česku patří k nejnižším na světě. ČSSD navrhuje ve svém volebním programu zavést čtyři daňové sazby pro daň z příjmu fyzických osob. Sazba by rostla s výší výdělků. Progresivní zdanění navrhuje ČSSD i u firem.
"Progresivní zdanění se obvykle používá ke snížení příjmové nerovnosti. ČR je přitom zemí, kde jsou jedny z nejnižších rozdílů v příjmech nejen v Evropě, ale na celém světě. Navíc i současný systém je díky slevám na dani mírně progresivní," řekl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Progrese u korporátních daní podle něj také není nejšťastnějším řešením, v podstatě by šlo o trest za úspěch a motivaci ke zdanění příjmů jinde než v ČR.
"Návrh sociální demokracie míří mimo terč," uvedl analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Míra progresivity daně z příjmu v ČR nevybočuje ze standardu zemí EU. Je vyšší než v Německu nebo v zemích, jako je Polsko nebo Maďarsko. Daňový systém v ČR je podle něj navíc poměrně dobře nastaven z hlediska redistribučního tlumení nepříznivých dopadů příjmové nerovnosti. Ukazatel míry nerovnosti, tzv. Giniho koeficient, je po zohlednění daní a sociálních transferů nižší než ve všech zemích EU kromě Slovenska a Slovinska. Míra ohrožení chudobou je pak v ČR vůbec nejnižší ze zemí EU, dodal.
"Zavedení progresivní daňové sazby pro fyzické osoby ve čtyřech pásmech považujeme za opravdu nešťastné. Už teď máme poměrně komplikované zdanění u fyzických osob," upozornila partnerka společnosti TPA Jana Skálová. Není podle ní pravda, že je v ČR sazba daně patnáct procent. Při použití superhrubé mzdy je zdanění přes dvacet procent hrubé mzdy zaměstnance. Zavedení čtyř sazeb ještě více zkomplikuje celý daňový systém. Tři sazby pro firmy povedou k tomu, že podnikatelé budou mít zájem rozdrobit své aktivity do více právnických osob, a využít tak nejnižší sazby daně, podotkla.
Navržené změny v daních je podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška třeba hodnotit v kontextu ekonomického programu ČSSD, o němž se toho zatím moc neví. Zabývat se daněmi, aniž byl definovaný cíl změn v daních, je jako stavět dům od střechy. "Budeme podporovat zaměstnanost v montovnách, nebo znalostní ekonomiku? Je cílem nastavit pro malé firmy daňovou bariéru, aby se jim nevyplatilo růst? Nebo daňové změny žádný ekonomický cíl nemají a jde jim jen o návrat k rovnostářské společnosti, jaká zde existovala před třiceti lety? dotázal se.
Do hrubého měsíčního příjmu třicet tisíc korun by podle návrhu ČSSD daň měla být dvanáct procent, naopak u výdělků nad padesát tisíc korun měsíčně by daň měla být 32 procent. Sazby daně u firem by podle výše zisku měly být 14, 19 nebo 24 procent. Daně by tak měly podle ČSSD klesnout více než 90 procentům zaměstnanců a 99 procentům firem. V současnosti je v Česku u zdanění firem jednotná devatenáctiprocentní sazba a u příjmů fyzických osob patnáctiprocentní.
