Víc než polovina zaměstnanců nechodí v práci na obědy a nosí si jídlo z domova, 13 procent lidí v zaměstnání nejí vůbec. Vyplývá to z průzkumu portálu Práce.cz, do něhož se letos v lednu zapojilo 2158 uživatelů. Podle jeho zjištění více než polovina z 282 předních tuzemských podniků pracovníkům na stravenky přispívá.
"Přestože většina zaměstnanců odmítá zrušení podpory stravenek, jen malá část z nich je využívá způsobem, pro nějž byly původně zavedeny - k úhradám obědů či svačin v průběhu pracovního dne," uvedl Tomáš Ervín Dombrovský, mluvčí firmy LMC, jež portál Práce.cz provozuje.
Anketa:
Nosíte si s sebou do práce jídlo z domova?
V restauracích pravidelně obědvá 15 procent pracovníků, do firemních kantýn chodívá 13 procent zaměstnanců, stejný podíl lidí nejí v zaměstnání vůbec. Donáškovou službu využívá každý dvacátý člověk. Jídlo z domova si nosí 54 procent dotázaných.
Podle mluvčího může důvodem být to, že mnozí pracovníci nechtějí z práce odbíhat a čas raději využijí pro plnění úkolů. Někteří lidé také chtějí dodržovat určitou dietu. "Největší roli však pravděpodobně hraje finanční úspora," podotkl Dombrovský. Míní, že mnozí vnímají stravenky spíš jako přilepšení k příjmu a pro posílení rodinného rozpočtu než k vlastnímu stravování.
Na stravenky svým zaměstnancům přispívá podle mluvčího 55 procent z 282 předních tuzemských firem. Víc než třetina podniků - přesně 37 procent - pak hradí lidem stravování ve vlastních kantýnách. Jen sedm procent společností na stravu svým zaměstnancům nic nedává. Zbylé procento firem zvažuje zavedení závodního stravování.
Se zrušením daňového zvýhodnění stravenek počítala vláda ve své daňové reformě. Za zachování výhody se postavili odboráři i zaměstnavatelé. V koalici pak záměr vyvolal roztržku. Vládní Věci veřejné spolu s opozicí nakonec zachování daňového bonusu u lístků na jídlo prosadily. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) to označil za fatální porušení koaliční smlouvy. Stravenky podle jejich zastánců včetně Unie zaměstnavatelů využívá v Česku 1,3 milionu pracovníků. Poslanec opoziční ČSSD Jan Látka už dřív řekl, že by jejich zrušením každý zaměstnanec přišel o 800 korun měsíčně.
Některé firmy stravenkami neřešily jen stravování lidí v práci, ale nahrazovaly jimi i zvyšování platu. Místo něj pracovníkům začaly víc přispívat na jídlo a dávaly jim lístky vyšší hodnoty. V krizi pak některé podniky zaměstnancům příspěvek na stravenky snížily.
