Sazba daně
Vláda schválila zvýšení DPH. Zdraží bydlení a asi i potraviny

Vláda schválila zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) na 14 procent od roku 2012 a následné sjednocení sazeb DPH na 17,5 procenta od 2013. Kvůli zvýšení sazby tak mohou zdražit například potraviny, léky, městská hromadná doprava, ubytování, zdravotní a sociální péče nebo vstupné na kulturní akce.

Nyní je základní sazba DPH 20 procent a snížená 10 procent. Novelu zákona ještě čeká projednání v parlamentu.

Od tohoto kroku očekává ministr financí Miroslav Kalousek v příštím roce vyšší příjmy rozpočtu o 26 až 27 miliard korun. V roce 2013 by měly příjmy navíc činit jen 22 miliard korun. "Chybějící čtyři až pět miliard získáme úsporami v provozních nákladech státu," říká Kalousek.

ČSSD: Je to Jánošík naruby

Se sjednocením sazby DPH rozhodně nesouhlasí opoziční ČSSD. Její šéf Bohuslav Sobotka tvrdí, že pokud sociální demokracie získá v příštích volbách dostatečnou podporu, pak se vrátí opět k dvěma sazbám. Vláda podle Sobotky jedná "ve stylu Jánošík naruby". Bere peníze středním a nízkopříjmovým skupinám jenom proto, aby si lidé s vysokými příjmy mohli ukládat peníze do soukromých penzijních fondů. 

"Jiný důvod to nemá," zdůraznil. Podotkl, že kromě Dánska jiná země EU jednu sazbu DPH nemá. A i Dánsko má řadu sociálně citlivých položek bez daně, dodal.

Změny podle propočtů ministerstva financí dopadnou nejvíce na důchodce a nízkopříjmové domácnosti s dětmi. Těm by však měl stát následně dopady změn DPH nahradit pomocí valorizace důchodů nebo sociálními dávkami. Návrhy má podle materiálu předložit ministerstvo práce a sociálních věcí.

Peníze z DPH mají podle koaliční dohody jít na velkou důchodovou reformu. Mají nahradit výpadek způsobený odklonem peněz do nově zavedených soukromých penzijních fondů. Změny DPH by měly pocítit i obce a jednotlivá ministerstva.

Podle dřívějších informací médií ovšem stát na zvýšení DPH nevydělá a na důchodovou reformu mu nezbude skoro nic. Změna DPH má podle MfD přinést 22 miliard korun, ministerstva ale spočítala, že zhruba devět miliard korun budou činit výdaje spojené se zvýšením daně a dalších 11 miliard spolknou úlevy a výhody, kterými politici provedení reformy podmínili. 

O kolik kdo přijde

Schválený návrh již obsahuje zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě u daně z příjmů fyzických osob o 1800 korun ročně, tedy o 150 korun měsíčně.

Životní náklady důchodců by se měly v roce 2012 zvýšit podle propočtů ministerstva financí, které zatím neobsahují případné kompenzace, o téměř dvě procenta - měsíčně o 313 korun. Nízkopříjmovým domácnostem by pak měly životní náklady měsíčně stoupnout o 263 korun, tedy o 1,87 procenta.

V příštím roce by přitom měly životní náklady kvůli změně DPH stoupnout všem skupinám domácností. Naopak v roce 2013 by měly náklady růst pouze důchodcům a nízkopříjmovým domácnostem s dětmi; ostatním by měly mírně klesnout.

Podle studie institutu CERGE-EI ukrojí příští rok plánované zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty z reálných příjmů tuzemských domácností v průměru 247 korun měsíčně. V roce 2013 se jejich výdaje kvůli sjednocení sazeb DPH zvýší průměrně o 410 korun. Nejvíc změna zasáhne desetinu lidí s nejnižšími příjmy. Jednotnou sazbu daně z přidané hodnoty nyní z členských zemí používá pouze Dánsko.

"Největší dopad se očekává u výdajů na městskou dopravu, oprav bytového fondu, svozu odpadů a samozřejmě příspěvků na provoz zřizovaných organizací (například školy, školní jídelny, knihovny), kde se změna týká zejména zvýšení cen vodného, dodávek tepla a potravin pro školní jídelny," uvádí schválený materiál.