Vláda se na svém středečním zasedání bude zabývat cenami pohonných hmot. Ministři financí a průmyslu a obchodu kabinetu předloží analýzu růstu cen z minulých měsíců. Studie se mimo jiné zaměřuje na možnosti, jak by stát mohl na zdražování reagovat. Analýza nabízí i variantu, že by stát mohl zasáhnout, kdyby cena benzinu Natural 95 přesáhla 40 korun za litr.
Analýza srovnává ceny benzinu a nafty v Česku a ostatních členských státech Evropské unie. Hlavní vliv na změny cen pohonných hmot má podle materiálu vývoj cen ropy na burze v Rotterdamu.
"Součástí analýzy jsou i možnosti, jak by stát mohl reagovat na rostoucí ceny pohonných hmot, ačkoliv ty jsou poměrně omezené. Závěrem analýzy je, že v současné době se nenavrhuje přijímat žádné opatření mající vliv na ceny pohonných hmot," sdělil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
38 korun za litr
Pohonné hmoty letos rekordně zdražovaly. Benzin v dubnu v některých krajích stál více než 38 Kč/l. Nyní pohonné hmoty zlevnily díky nižším cenám ropy, odborníci ale další zdražování v budoucnu nevylučují. Kvůli zdražování benzinu a nafty chce například německá vláda pomocí nové legislativy donutit provozovatele čerpacích stanic, aby speciálnímu úřadu hlásili, kdy a v jaké výši budou měnit ceny.
Analýza také porovnává sazby spotřební daně v Česku a ostatních zemích EU. Zástupci českých čerpacích stanic často kritizují příliš vysokou spotřební daň za naftu, která snižuje poptávku. Ministr financí ale považuje spotřební daň za důležitý příjem do státního rozpočtu a odmítá ji snížit.
V Česku činí spotřební daň za naftu 10,95 Kč/l. V Rakousku je o zhruba korunu nižší, na Slovensku činí spotřební daň kolem devíti korun na litr. Nejnižší spotřební daň za naftu z okolních zemí má Polsko, kde činí asi 8,25 Kč/l. V Německu je spotřební daň necelých 12 korun. Spotřební daně za benzin jsou o několik korun vyšší, ale rozdíly mezi sousedními zeměmi jsou podobné jako u nafty.
