Vládní dluh České republiky klesl za loňské třetí čtvrtletí o 50,8 miliardy korun na 1,777 bilionu korun. Míra zadlužení představovala 33,9 procenta hrubého domácího produktu, zatímco v předchozím druhém čtvrtletí to bylo 35,3 procenta. Meziročně míra zadlužení vládních institucí klesla o 1,21 procentního bodu, v nominálním vyjádření se vládní dluh proti třetímu čtvrtletí roku 2017 zvýšil o 37,2 miliardy. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).
Meziroční nárůst vládního dluhu podle něj způsobily přijaté půjčky a emitované dluhové cenné papíry, které se na celkovém dluhu podílejí 89,5 procenta. Mezičtvrtletně se podle statistiků snížily všechny složky dluhu, přičemž u emitovaných cenných papírů poklesl o 2,6 procenta a u přijatých půjček o 1,5 procenta.
ČSÚ zveřejnil také saldo hospodaření sektoru vládních institucí, které v loňském třetím čtvrtletí dosáhlo přebytku 21 miliard korun, což představuje 1,55 procenta HDP. Meziročně však přebytek hospodaření vládních institucí klesl o 11,6 miliardy. "Na poklesu přebytku se podepsal pomalejší růst příjmů než výdajů. Nejrychleji rostly investiční výdaje, a to o 38,6 procenta," uvedl ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Petr Musil.
