Vzácnou památku českého písemnictví koupila pojišťovna

Do hledáčku prestižních sbírek bankovních domů v Česku se dostaly i vzácné historické dokumenty. Pojišťovna Uniqa zakoupila rukopis z roku 1585 dokládající historii českého písemnictví. Renesanční zlacené a iluminované dílo se skládá z pětadvaceti pergamenových listů a doprovází je latinský text svatováclavské legendy. O získání dokumentu usiloval i český stát.

Památka má velkou uměleckou i historickou hodnotu, o její tržní ceně nechce mluvit ani její současný majitel ani odborníci. Podle představitelů pojišťovny je koupě dokumentu součástí budování vlastní sbírky, ale rádi by také tuto památku zpřístupnili veřejnosti i odborníkům. V jaké formě to bude, zatím není zřejmé. Důležité podle nich je, že je rukopis v České republice.

"Je to hezká ukázka renesančního knižního malířství, které je v téhle podobě v našich sbírkách zastoupeno poměrně málo," řekla Martina Vaculínová, vedoucí oddělení rukopisů a starých tisků Národního muzea. Prostřednictvím muzea o rukopis se snažil získat dílo i český stát. "Cena, za niž jej nabízel německý antikvariát, byla poměrně vysoká. Sháněli jsme sponzora, ale žádný z námi oslovených na to nekývl," řekla Vaculínová.

"Rukopis je kopií svatováclavského obrazového cyklu v kapli sv. Václava v chrámu sv. Víta na Pražském hradě, přičemž je však kopií volnou, která nedodržuje pořadí obrazů ani nereprodukuje zcela přesně kompozici jednotlivých obrazů," vysvětlila Eva Štanská z Národní knihovny ČR.

Rukopis je tedy dobovou interpretací předlohy, a proto také důležitým historickým pramenem, jaký se vyskytuje v českých knižních sbírkách jen velice sporadicky. Že je tradiční a spíše jen řemeslný, tu nehraje roli. Ba právě naopak, protože tím spíše vyjadřuje běžné a obvyklé dobové vědomí, dodává Štanská.

Dílo z pera rudolfinské doby

Autorem rukopisu je Matyáš Hutský z Křivoklátu (1546-1599). Známá jsou dvě jeho zpracování života sv. Václava. Jedno je uloženo v Rakouské národní knihovně, druhé má nyní Uniqa.

Matyáš Hutský z Křivoklátu strávil počátek života ve službách arcivévody a českého místodržitele Ferdinanda II. Tyrolského (1529-1595) na hradě Křivoklátu a v Tyrolích. Ferdinand Tyrolský ho nechal vyučit malířem. Po většinu svého života pak byl mistrem pražského cechu malířů a stal se i pražským měšťanem.

Byl malířem spíše řemeslným a tradicionalistickým, žádným uměleckým novátorem a tvůrcem estetických kánonů. Dobře se však orientoval v mocenské, společenské i kulturní situaci své doby. Roku 1585 věnoval arcivévodovi Ferdinandu II. Tyrolskému rukopis Icones historici vitam et martyrium sancti Wenceslai principis Boemiae designantes. Ten je uložen v Rakouské národní knihovně.

Druhé Hutského provedení (Vita et martyrium Sancti Venceslai Bohemiae regis) zakoupila Uniqua. Kdy a jak byla kronika vyvezena z českých zemí, není známo. Po první světové válce se její větší část objevila v USA. Před několika lety ji americký sběratel nabídl k prodeji v Hamburku, tak se o díle dozvěděla pojišťovna i muzeum. Kronika není kompletní, chybí jí několik listů.

Jakkoli je rukopis z rudolfinské doby významný jako historický dokument českého písemnictví, vzácnější jsou rukopisy středověké. O těch, které vlastní český stát, se hodně mluvilo před dvěma lety, kdy Národní knihovna zakoupila fragment latinského překladu Dalimilovy kroniky. Za nejvzácnější dokument tohoto druhu se v Česku považuje Kodex vyšehradský, který si břevnovští benediktini objednali v německém Řezně u příležitosti korunovace Vratislava II. v roce 1085. Jeho hodnotu odborníci odhadují až na miliardu korun.

Foto: Wikipedia