Takzvaná zelená elektřina, která se vyrábí z obnovitelných zdrojů energie (OZE), se na loňské spotřebě elektrické energie v Česku podílela 12,97 procenta. Meziroční pokles činil 0,3 procentního bodu. Vyplývá to z Roční zprávy o provozu elektrizační soustavy, kterou na svém webu zveřejnil Energetický regulační úřad (ERÚ).
Celková hrubá spotřeba elektřiny, jež zahrnuje i elektřinu spotřebovanou při výrobě a ztráty v sítích a v přečerpávacích vodních elektrárnách, činila loni v ČR rekordní 72,4 terawatthodiny (TWh), meziročně o dvě procenta více. Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora byla právě nadprůměrně vysoká spotřeba důvodem, proč podíl výroby z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě mírně klesl.
Hrubá výroba z OZE, do které se započítává i elektřina spotřebovaná při výrobě, loni meziročně klesla o tři desetiny procenta na 9,4 TWh. Snížila se i celková hrubá výroba elektřiny, a to o 0,7 procenta na 83,3 TWh.
"Hlavním důvodem poklesu výroby OZE nejen v České republice, ale i v sousedních zemích jsou povětrnostní vlivy," řekl Gavor. Uvedl, že rok 2016 byl pro výrobu elektřiny ze zelených zdrojů nepříznivý. To se podle něj projevilo například v Německu, kde meziročně klesla výroba tamních větrných parků. Německo v rámci své strategie "Energiewende" právě obnovitelné zdroje prosazuje. "Rovněž i sluneční svit byl nižší než průměrný. Zatímco v Německu to vzbudilo velkou pozornost, tak v České republice jsou následky pochopitelně méně podstatné," dodal Gavor, který působí i jako výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Podle Martina Sedláka z Aliance pro energetickou soběstačnost stojí za loňským poklesem podílu OZE kromě počasí také stagnace celého odvětví. "Za poslední dva roky nebyla například v Česku zprovozněna ani jedna nová větrná turbína. Pomalé oživení nastává v solární energetice, kde začaly přibývat nové projekty na střechách rodinných domů a firem," dodal.
Ze všech skupin obnovitelných zdrojů, které ERÚ sleduje, bylo loni v ČR vyrobeno nejvíce elektřiny z bioplynu. Hrubá výroba z tohoto zdroje činila 2,6 TWh. Následovaly solární elektrárny s 2,13 TWh a biomasa s 2,07 TWh. Nejmenší podíl (0,1 TWh) má přes meziroční růst o téměř 14 procent elektřina vyrobena z biologicky rozložitelného komunálního odpadu.
