Soukromí zemědělci chtějí, aby se snížily nebo úplně zrušily poplatky za vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu (ZPF) při vytváření tůní a některých typů rybníků. Na tiskové konferenci to řekl předseda Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Josef Stehlík. Problém podle něj je i u pozemků, které kdysi byly zemědělské, poté se ale zaplevelily a vyrostly na nich náletové dřeviny. Následně byly pozemky administrativně zařazeny jako lesní půda, na nich se podle předsedy téměř rybníky obnovovat nedají.
Pokud je tůň uznána za registrovaný významný krajinný prvek, tak by se za vyjmutí z půdního fondu platit nemělo, řekl Stehlík. Nyní se podle něho zákon obchází. Jde o legislativní zmetek, dodal. Tento stav by si přál napravit.
Rybníky s chovem ryb ze zákona spadají do zemědělského půdního fondu, tedy se za jejich vyjmutí platit nemůže. Podle ministerstva životního prostředí se u většiny rybníků za odvody neplatí. "Pokud jsou rybníky budovány k zajištění zájmu ochrany přírody a krajiny, odnětí půdy rovněž nepodléhá odvodům, a to na základě výjimky podle zákona," řekla zástupkyně mluvčí ministerstva Jana Taušlová. O odvodů za odnětí půdy pro ostatní rybníky nyní resort čeká na stanovisko ministerstva zemědělství.
Asociace, stejně jako například ministerstvo zemědělství, stavbu vodních ploch v ČR podporuje. "Od první poloviny 19. století zaniklo na území ČR celkem 4927 rybníků o celkové rozloze přes 10 654 hektarů. Nejvíce rybníků - 1927 - zaniklo v uvedeném období v oblasti obhospodařované státním podnikem Povodí Moravy, celková evidovaná plocha zaniklých rybníků činí 1468 hektarů," uvádí asociace.
Ministerstvo zemědělství plánuje například v dotačním programu na stavbu a ochranu rybníků dát 1,25 miliardy korun. "V rámci tohoto programu je možné žádat o dotaci na výstavbu nových rybníků s extenzivním chovem ryb. Výše podpory ze strany ministerstva je do výše 80 procent stavebních nákladů," řekla mluvčí resortu Markéta Ježková.