Reaguje domácí pracovní trh dostatečně pružně na potřeby českých matek? Podle zjištění reportérů TV Barrandov to vypadá že ne. Zkrácených pracovních úvazků mají dnes Češky skoro nejméně ze všech Evropanek. Zakopaný pes ovšem nemusí spočívat v samotných ženách nebo málo flexibilním zaměstnavateli.
Manažerce Vendule Kodetové vyšel zaměstnavatel vstříc. Nejenže si může osmiměsíční dceru Sáru brát s sebou do kanceláře, svému mateřství zatím bez problémů přizpůsobuje i pracovní dobu. "Momentálně pracuji na 0,8 úvazku, ale můžu se domluvit i jinak, je to skutečně na vzájemné dohodě," říká Kodetová.
Prostor pro flexibilní pracovní úvazky vymezují dohody se zaměstnavatelem, dohody tripartity i zákoník práce. Stále častěji do něj ale vstupují i občanské iniciativy. V uplynulém týdnu například odstartoval pracovní portál pracezeny.cz, podle kterého se situace na domácím trhu dostatečně nepřizpůsobuje místním požadavkům.
"Česká republika je druhá nejhorší země v celé Evropské unii co se týká zkrácených pracovních úvazků. V České republice pracuje pouze 5,5 procent lidí na zkrácený úvazek," prohlašuje Petra Janíčková, zakladatelka pracovního portálu pro ženy.
Nová iniciativa proto chce v horizontu pěti let zajistit v České republice nestandardní úvazky stovkám žen. Z hlediska efektivity však nemusí být zkrácený pracovní poměr pro některé ženy dostatečně atraktivní. Jiné naopak tuto možnost vítají.
"Dávám přednost flexi práci, to znamená, že přijdu třeba o hodinu dřív a o hodinu déle potom odejdu. V minulém zaměstnání jsem totiž pracovala na zkrácený pracovní úvazek a odváděla jsem stejnou práci, pochopitelně za menší peníze," říká expertka informačních technologií Markéta Kristová.
Zkrácené úvazky na rozdíl od západní Evropy v Česku totiž často fungují spíš jako zdroj kapesného nebo psychologická podpora. I tento stav však může posunout první český ženský kongres, který se má konat v polovině letošního června.
