Chystané zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) z 10 na 14 procent příští rok zvýší výdaje domácností zhruba o stovky korun, vyplývá z různých výpočtů analytiků i ministerstva financí. Například podle analytika ČSOB Petra Dufka růst nižší sazby zvýší výdaje domácností o 100 až 110 korun na osobu a měsíc. Následné sjednocení sazeb na 17,5 procenta od roku 2013 by naopak mohlo několik korun domácnostem ušetřit.
Podle studie institutu CERGE-EI plánované zvýšení spodní sazby daně ukrojí příští rok z reálných příjmů domácností v průměru 247 korun měsíčně. Kvůli růstu sazby tak mohou zdražit například potraviny, léky, městská hromadná doprava, ubytování, zdravotní a sociální péče nebo vstupné na kulturní akce. Nyní jsou sazby DPH 10 a 20 procent.
V roce 2013 se výdaje domácností kvůli sjednocení sazeb DPH zvýší podle institutu CERGE-EI průměrně o 410 korun. Nejvíc změna zasáhne desetinu lidí s nejnižšími příjmy. Jednotnou sazbu daně z přidané hodnoty nyní z členských zemí používá pouze Dánsko.
Měsíční spotřební výdaje by se měly v příštím roce podle dřívějších výpočtů hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka zvýšit o 133 korun na osobu, respektive 301 korun na domácnost. Sjednocením sazby DPH od roku 2013 by mělo podle Marka dojít ke snížení průměrných měsíčních spotřebních výdajů o 11 korun na osobu, respektive 24 korun na domácnost.
"Celkem tedy ve srovnání s dnešním stavem povedou změny v DPH ke zvýšení cenové hladiny o 1,2 procenta, měsíční spotřební výdaje domácností stoupnou o 120 korun a veřejné rozpočty si polepší o 23 miliardy korun," uvedl dříve Marek.
Dufek uvedl, že cesta k jednotné 17,5 procentní sazeb DPH by měla příští rok zvýšit inflaci o necelý jeden procentní bod, přičemž nyní odhaduje inflaci v roce 2012 na 2,3 procenta. O rok později by se mohla inflace podle něj mírně snížit. "V roce 2013 se asi nedá předpokládat, že by zboží a služby zařazené do 20procentní sazby automaticky zlevnilo díky nižší sazbě DPH," uvedl.
Podle materiálu ministerstva financí k novele zákona o DPH, na které se shodla vláda v květnu, zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty příští rok na 14 procent a následné sjednocení DPH na 17,5 procenta zvýší v příštím roce inflaci o 1,2 procentního bodu a v roce 2013 ji sníží o 0,2 procentního bodu.
Změny nejvíce dopadnou na důchodce
Změny podle propočtů MF dopadnou nejvíce na důchodce a nízkopříjmové domácnosti s dětmi. Těm by však měl stát následně dopady změn DPH nahradit pomocí valorizace důchodů nebo sociálními dávkami. MF například navrhovalo zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě u daně z příjmů fyzických osob o 1800 korun ročně, tedy o 150 korun měsíčně.
Životní náklady důchodců by se měly v roce 2012 zvýšit podle propočtů MF, které zatím neobsahují případné kompenzace, o téměř dvě procenta, měsíčně o 313 korun. Nízkopříjmovým domácnostem by pak měly životní náklady měsíčně stoupnout o 263 korun, tedy o 1,87 procenta. V příštím roce by přitom měly životní náklady kvůli změně DPH stoupnout všem skupinám domácností. Naopak v roce 2013 by měly náklady růst pouze důchodcům a nízkopříjmovým domácnostem s dětmi. Ostatním by měly mírně klesnout.
Po těchto změnách MF v květnovém materiálu předpokládalo, že státní rozpočet získá na DPH příští rok navíc 21,3 miliardy korun a v roce 2013 to bude 22,5 miliardy korun. Změny DPH by měly pocítit i obce a jednotlivá ministerstva. Největší dopad se očekává u výdajů na městskou dopravu, opravu bytového fondu, svoz odpadů a samozřejmě u příspěvků na provoz zřizovaných organizací (například školy, školní jídelny, knihovny), kde se změna týká zejména zvýšení cen vodného, dodávek tepla a potravin pro školní jídelny.
