Pokles úrokových sazeb přispěl v prvním čtvrtletí po celém světě k prudkému růstu poptávky po úvěrech. Globální dluh se díky tomu zvýšil proti předchozím třem měsícům o tři biliony USD a dluh rozvíjejících se zemí vzrostl na rekordních 69,1 bilionu USD (1,57 biliardy Kč). Dostal se tak na 216 procent hrubého domácího produktu (HDP). Ve své zprávě to dnes uvedl Institut pro mezinárodní finance (IIF).
Údaj zahrnuje veškerý dluh domácností, vlád a firem z finančního i nefinančního sektoru. Meziročně byl dluh rozvíjejících se zemí vyšší o 0,3 procenta. Podíl dluhu k HDP rostl za poslední rok z rozvíjejících se zemí nejrychleji v Chile, Koreji, Brazílii, Jihoafrické republice, Pákistánu a Číně.
Globální dluh v prvním čtvrtletí činil 246,5 bilionu USD (5,6 biliardy Kč), což bylo 320 procent HDP. Zůstal tak zhruba dva biliony dolarů pod rekordem z prvního čtvrtletí loňského roku, uvedla agentura Reuters.
V rozvinutých zemích měly hlavní podíl na vyšším zadlužení nové vládní dluhopisy, které zvýšily celkový dluh o jeden bilion USD. Největší růst podílu dluhu k HDP za poslední rok zaznamenaly Finsko, Kanada a Japonsko. Naopak u některých zemí eurozóny, jako je Nizozemsko, Irsko a Portugalsko, se zadlužení snížilo.
Celkový dluh Spojených států se proti prvnímu čtvrtletí 2018 zvýšil o 2,9 bilionu USD. Dostal se tak na rekordních více než 69 bilionů USD. Hlavním motorem růstu byl dluh vlády, varovná je ale situace i v případě amerických firem. Zástupce ředitele IIF Emre Tiftik ve zprávě upozornil, že dluh nefinančních společností v USA vystoupil na rekordních 75 procent HDP, což přináší obavy o zranitelnost firemního sektoru.
