Jen třetina uživatelů internetu napříč Evropou věří tomu, že společnosti budou s jejich daty zacházet zodpovědně. Čechů firmám důvěřuje čtvrtina. Spotřebitelé s poskytováním dat nemají problém, pokud jsou za sdílnost odměněni. Odměny by měly být zejména finanční. Po tento typ kompenzace se vyslovilo 61 procent Evropanů. V Česku je podpora pro finanční odměňování nejnižší, přesto dosahuje 50 procent, vyplývá z mezinárodního průzkumu skupiny EOS.
Na 68 procent Evropanů míní, že většina uživatelů si není vědomá finanční hodnoty svých osobních údajů. S tímto tvrzením souhlasí 65 procent Čechů. "Data, zejména ta osobní, jsou cennou komoditou. Například v inkasní oblasti může sdílení dat lidem ušetřit další výdaje," komentoval průzkum jednatel EOS KSI Vladimír Vachel.
Nejvýraznější podporu finanční odměně za poskytován dat vyslovili Chorvaté, nejslabší naopak Francouzi a právě Češi. Obecně ovšem převládá nevole spotřebitelů vědomě sdílet svá data za nějakou formu náhrady, ať už jde o slevu či nadstandardní služby. V Česku je tomu nakloněná sotva čtvrtina dotázaných, což je s náskokem nejméně v Evropě.
Nejdůvěřivější ve správné nakládání s daty jsou Makedonci (47 procent) a Slováci (46 procent). "Je překvapivé, že Slováci jsou o tolik důvěřivější vůči společnostem než lidé u nás. Může to plynout z předchozí negativní zkušenosti s nakládáním s jejich daty, která je v Česku horší," uvedl Vachel. Téměř třetina Čechů v průzkumu uvedla, že toleruje anonymní využití dat společnostmi. V praxi se rozlišuje správa osobních dat a výstupy z anonymizovaných dat. Užití anonymizovaných dat zákon nijak neomezuje,
Mezinárodní studii EOS uskutečnila ve spolupráci s agenturou Kantar v první polovině roku 2020 na reprezentativním vzorku od 18 let v 17 zkoumaných zemích. Vyhodnotila vzorek vždy tisícovky respondentů z Belgie, Bulharska, ČR, Francie, Chorvatska, Německa, Polska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska, Srbska, Španělska, Švýcarska, Spojených států a Velké Británie a vzorek 300 respondentů ze Severní Makedonie.
