Takové byly dvě tváře Olofa Palmeho. V době jeho smrti jsem s jeho "zbojnickými" názory naprosto nesouhlasil. S odstupem času však vidím, že je teorie Robina Hooda správná, i když dnes z jiných důvodů než tenkrát. Olof se teď asi v hrobě obrátí.
Ekonomická krize z ptačí perspektivy
Nejsem ani baptista, ani zarputilý minimalista, ale jsem názoru, že za západní ekonomickou krizi mohou nenasytnost a chamtivost vyspělého světa, ten nekritický instinkt stále více konzumovat. Nejsou to izolované krize - bankovní, ropná nebo počítačová -, ale řetězec spojených událostí, který je determinován slábnoucí ekonomikou v západních demokraciích.
Jen málokdo asi vnímá krizi jako dlouhodobý a souvislý trend ustupujícího ekonomického růstu. Trend, který je způsoben nenasytnou touhou po větším materiálním uspokojení.
Právo konzumovat
Tento trend začal v polovině 80. let v USA, kdy Amerika uvítala možnost levné výroby v otevírající se Číně a v Koreji. Najednou se staly šaty a elektronika spotřebním, ne kapitálovým zbožím, dostupným každému a v neomezeném množství. Západní svět zapomněl opravovat, šetřit a vytvářet rezervy na horší časy. V domnění, že už bude jedině lépe, a bez porozumění následkům se dal na cestu spotřební sebezkázy.
Právo užívat si demokracie se stalo synonymem práva mít vše ihned. Zmizela kultura odříkání si a trpělivosti. Už nebylo potřeba vydělat na to, co si chceme koupit, jako to bývalo v době poválečné. Západní civilizace se dostala do stadia, kdy považuje právo konzumovat za samozřejmou součást demokracie.
Pokračování článku čtěte zde.
Autorem článku, který vznikl ve spolupráci s investičním serverem investicniweb.cz, je Tomáš Michálek, investiční bankéř a poradce.
