Vědec Vladimír Velebný si splnil sen: převedl výsledky svého výzkumu do praxe a na výrobě léčivé kyseliny hyaluronové postavil úspěšný byznys. „Jsme neustále vyprodáni,“ říká Velebný, majoritní vlastník a ředitel společnosti Contipro.
Můžete vysvětlit, k čemu je kyselina hyaluronová dobrá a v čem spočívá váš objev?
Kyselina je látka tělu vlastní, díky ní se dokáže tkáň správně „zorganizovat“. Má například hlavní zásluhu na tom, že místo po ocásku, který lidské embryo v určitém stadiu vývoje má a který odpadne, se zahojí zcela bez jizev. Při léčení poranění se kyselina používala už dříve, problém byl v tom, že ji rychle zlikvidovaly bakterie v ráně. Našli jsme způsob, jak ji použít v jódovém roztoku a zabránit tak jejímu rozkladu.
Co vás vedlo k tomu, že jste vy a váš kolega Petr Pinkas opustili své jisté ve státních vědeckých institucích a pustili se do podnikání?
Na univerzitě prostě nešly naše myšlenky zrealizovat a já nerad dělám do šuplete. Nestačí mi, že mě někdo klepe po zádech, chci, aby moje práce někomu posloužila. Na stáži ve Francii jsem poznal, že vědu s průmyslem skloubit lze, u nás se o tom jen mluvilo. Ani dnes, o patnáct let později, se nic neděje.
Kde jste získali finance na nákladná výrobní zařízení?
Cesta k výrobě farmaceutické kyseliny hyaluronové nebyla zrovna přímočará. Nejprve jsme vydělávali garážovou výrobou vitaminových a iontových nápojů. Vstupy byly levné, marže nízké. Vlastnoručně jsme míchali výživové doplňky na kuchyňském robotu a rozváželi je po fitness centrech. Pak se koupil emulzor a přibyla výroba kosmetiky. Po čase jsme měli dost peněz na rozjetí farmaceutické výroby.
V druhé polovině devadesátých let vám zavařil Chemapol, který se uvolil ručit za vaši bankovní půjčku směnkou. Výměnou za to převzal vaši obchodní síť a prodeje šly dolů. Jak to přesně bylo?
V roce 1994 jsme potřebovali kolem třiceti milionů na první výrobní linku. Chemapolu se náš projekt líbil, sešel jsem se tehdy kvůli tomu s Mariánem Čalfou, který v Junkově impériu po odchodu z vlády pracoval. Konečně jsme měli výrobní zařízení, ale ukázalo se, že Chemapol byl schopen prodat pouhou třetinu produkce. Rozpadal se: odcházeli z něj lidé, telefony byly odpojené. Tím pádem nebylo z čeho splácet dluhy Contipra, navíc nám ručitel odsával peníze na provizích z každého prodaného kilogramu kyseliny.
V roce 1997 jste stáli prakticky před krachem, přizvali jste si profesionální revitalizátory. Jak se vám povedlo ze situace vybruslit?
Nezbylo než vzít věci opět do vlastních rukou. Týden jsme strávili na cestách po Evropě a vysvětlovali našim bývalým zákazníkům situaci. Obchodní spojení se podařilo obnovit.
Vaší společnost proslavil takzvaný léčivý obvaz. O co jde?
Jde o zdravotnický prostředek Hyiodine, navlhčuje se jím bandáž. Roztok přitahuje vodu z podloží rány a s ní i léčivé elementy, které buňky přirozeně produkují. Léčivé faktory difudují do rány a koncentrují se tam, zatímco voda se odpaří. Proces hojení se tak výrazně urychlí, netvoří se vystouplé jizvy. Shromažďujeme zkušenosti lidí, kterým se takto podařilo zahojit problematickou ránu. Úspěšně to používá například bývalý lékař české hokejové reprezentace Zdeněk Ziegelbauer.
Je obtížné dostat vaše přípravky do distribuce?
Nic nejde samo a doktoři se těžko zbavují starých návyků. Někteří chybně překrývají ránu mastným tylem, jak jsou zvyklí, což brání odpařování vody. Pak se diví, že to nefunguje. Vyškolili jsme sestry, které jezdí po nemocnicích a poliklinikách a předvádějí zacházení s Hyiodinem.
Proč z toho neuděláte komerční záležitost s plnou reklamní parádou – nejen pro lékaře, ale i konečné spotřebitele?
Na malé rány je to zbytečné, zdravý člověk si je zahojí sám. Roztok se užívá spíše na infikované rány, diabetické defekty, proleženiny či bércové vředy. Co se týče marketingu - zákon reguluje reklamu na takzvané zdravotnické prostředky (na rozdíl od léků neodstraňují bolest, pozn. red.), kam náš výrobek spadá. To nás samozřejmě omezuje.
Kyselina hyaluronová má v budoucnu pomoci při léčbě rakoviny. Je to údajně díky její unikátní vlastnosti umět se dopravit na místo postižené nádorem. Můžete vysvětlit mechanismus fungování?
Při léčbě se dnes podávají zpravidla nitrožilně cytostatika. Jenže ty nezabíjejí jen rakovinné buňky, ale buňky v celém těle. S tím souvisí problémy spojené s léčbou – vypadávání vlasů, nevolnost, zatěžuje to organismus. Na nádorových buňkách jsou receptory, které rozpoznají kyselinu a ochotně ji vtáhnou. Když se nám podaří dát do oběhu mikročástice s cytostatikem, na jejichž povrchu bude kousek kyseliny hyaluronové, dostaneme lék přímo na postižená místa, léčba bude cílenější. Jenže to bohužel ještě neumíme.
Dá se kyselina ještě jinak medicínsky využít?
Vyvíjíme modifikovanou kyselinu hyaluronovou, která bude umět roznášet ve vodě málo rozpustné léky. Lidské tělo je plné vody, krev je vodní suspenze různých buněk a bílkovin. Nerozpustná léčiva tak zůstávají v místě vpichu a ucpávají kapiláry.
Z čeho se kyselina vyrábí? V minulosti prý z kohoutích hřebínků, je to pravda?
Ano, dříve vedle sebe v symbióze existovaly kohoutí farmy a farmy norků. Kohouti museli mít velký zdravý hřebínek, takže se nekastrovali a jejich maso se kvůli zápachu nehodilo pro lidskou spotřebu. Maso sežraly šelmy. Od této produkce se upouští, v Evropě takto vyrábí už jen jediná firma, španělská Bioiberica. Dnes se na to jde přes bakterie. Ty kolem sebe produkují obal z kyseliny, a tak se brání proti rozpoznání organismem - jsou totiž zpravidla patogenní. V hyaluronovém obalu je tělo bez nejmenšího podezření přijme. Kmen bakterií se musí nejprve zmutovat, aby neškodil.
Co používáte za vstupní suroviny do výroby? Jinak řečeno: čím krmíte bakterie?
Cukrem, sójovými a kvasnicovými extrakty. Občas se do velkého tanku, kde bakterie žijí, přihodí sůl hořčíku a sůl manganu.
Jak kyselina hyaluronová vypadá?
Je to buď bílý prášek, nebo roztok. Děláme i finální zdravotnické prostředky: zmíněný Hyodine a Bonharen. Mateřská společnost Contipro Group zastřešuje dvě dceřiné firmy. Contipro C vyrábí kyselinu pro farmaceutické účely – pro oční lékařství, injekce do kolena, přípravky na hojení ran. Druhá firma CPN dělá stejnou surovinu, ale pro kosmetiku a pro výrobu výživových doplňků – sirupů a kapslí. V závislosti na jejím konečném použití se kyselina kvalitativně liší. Naším cílem je zvyšovat výrobu pro farmacii, ta v současné době tvoří asi pětinu tržeb.
Rozjíždíte novou výrobní linku v hodnotě 116 milionů, na kterou vám přispěla Evropská unie. Měla by zvýšit vaši výrobní kapacitu o polovinu. Získali jste nová odbytiště?
Náš problém je, že jsme neustále vyprodáni, poptávka po naší kyselině je větší, než jsme schopni dodat. Na nové lince budeme vyrábět odlišným způsobem než dosud, extrakčně.
Kolik výrobců kyseliny hyaluronové existuje ve světě?
Čtyři v Evropě, dále se vyrábí v USA, Japonsku a v Číně. Technologie a výzkum jsou nesmírně drahé. Nelze například někde koupit kmen bakterií a začít vyrábět, nikdo vám ho neprodá. Bakterie musíte neustále zdokonalovat, což v praxi znamená je přesvědčit, aby dělaly více kyseliny.
Jestliže v Číně umějí vyvinout takto výzkumnicky náročnou látku, jak to, že výrobky z Asie ještě neuspokojily hladový trh?
Co do kvality se držíme krok před nimi. Přísným legislativním požadavkům ve farmacii nejsou Číňané schopni dostát.
Zaznamenali jste nabídky na odkoupení Contipra?
Mnohokrát. Odolali jsme Američanům, nabídkám z Evropy, z jihovýchodní Asie. Byla mezi nimi například japonská společnost Chisso Corporation, která sama kyselinu vyráběla. Výrobu ale vzdala a raději se stala naším distributorem. Máme dostatečný potenciál na to, abychom se vyvíjeli sami, strategického partnera nepotřebujeme.
Kolik zájemci nabízeli?
S přihlédnutím k vašim výsledkům to mohlo být kolem půl miliardy korun.
Bylo to blízko.
***
Vladimír Velebný (57)
Pochází z Litomyšle, před listopadem 1989 patnáct let pracoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Se společníkem Petrem Pinkasem (41), někdejším zaměstnancem Mikrobiologického ústavu AV ČR, pod hlavičkou výrobního družstva Contipro podomácku vyráběli výživové doplňky a později i kosmetiku s využitím kyseliny hyaluronové. Postupně dospěli k výrobě samotné kyseliny pro farmaceutické užití. Závod sídlí v budově bývalé mlékárny v Dolní Dobrouči na Orlickoústecku. Holding Contipro Group loni utržil 242 milionů korun, hrubý zisk se pohyboval kolem sedmdesáti milionů. Ročně vyrobí osm až deset tun kyseliny hyaluronové, přes 99 procent produkce jde na export: především do USA, Japonska, Německa, Švýcarska a Koreje. Vášnivý mineralog ve volném čase v doprovodu manželky objíždí lomy a leze do štol. Má syna a dceru. Řídí Škodu Superb.
Autor: Jitka Vlková
Foto: Lucie Pařízková
