Proti hospodářskému oživení působí více faktorů, z těch hlavních jsou to dopady hurikánů, globální recese a vliv hospodářských sankcí, které vůči Kubě už desítky let uplatňují Spojené státy. Zásadním problémem ale podle expertů zůstává neschopnost komunistické vlády nasměrovat centrálně řízenou ekonomiku na cestu změn.
ČTĚTE TAKÉ: Manžela kubánské bloggerky napadl provládní dav
Obnoví se brzy poštovní spojení mezi USA a Kubou?
Kubánští ekonomové se shodují, že v letošním roce ekonomika v nejlepším případě vykáže pouze nepatrný růst. Je ale také dost možné, že neporoste vůbec. To by bylo poprvé od roku 1999, kdy se Kuba vrátila k hospodářskému růstu, převážně díky příjmům z turistiky.
Kuba se teď potýká s nedostatkem hotovosti, což ji přinutilo odložit platby a zmrazit bankovní účty některých zahraničních firem, které na Kubě působí. Prezident Raúl Castro dal pokyn ke snížení letošního objemu dovozu o třetinu, což představuje asi pět miliard dolarů. Provinční vlády musely seškrtat rozpočty a například i snížit spotřebu energie.
Kuba je na dovozu zcela závislá, potřebuje nejen potraviny, ale i pohonné hmoty. Dovozem kryje až 70 procent spotřeby. Morální a ekonomickou podporu komunistická vláda získává od venezuelského prezidenta Huga Cháveze a dalších levicových vůdců v Latinské Americe. Kubu ale do určité míry podporuje také Čína.
Klesá i cestovní ruch
Cestovní ruch Kubě stále dost pomáhá, a to navzdory sankcím ze strany USA. Příjmy z turistiky ale v letošním roce prudce klesly, stejně jako tržby z vývozu niklu, ropných derivátů, doutníků i korýšů. Úsporná opatření, k nimž vláda sáhla, jsou ale nutná, protože obchodní deficit Kuby se zvýšil o 65 procent.
Běžný účet, z něhož je patrné, jak se vyvíjí příliv a odliv devizových prostředků, loni podle odhadů spadl do deficitu téměř dvou miliard amerických dolarů. Přitom ještě v roce 2007 byl v přebytku, který činil asi 500 milionů USD. Jeden z tamních ekonomů soudí, že díky úsporným opatřením by se běžný účet měl už letos vrátit do přebytku. V úsporách se prý bude pokračovat i příští rok.
Zásadní hospodářské změny jsou nicméně na obzoru, podle obyčejných Kubánců by ale reformy měly být rychlejší. Castro už na jaře vyměnil většinu ekonomického týmu, který zdědil po svém bratru Fidelovi. Reformy zahájil v zemědělství, ve způsobu odměňování i v dalších oblastech, rozsah změn je ale zatím nepatrný a dotýká se zatím jen malého počtu ze zhruba 11 milionů lidí, kteří na Kubě žijí.
Castro už naznačil, že ostrov si nemůže dovolit zdarma zajišťovat některé základní potřeby, jako to činil v minulých letech. Sami Kubánci ale říkají, že pokud chce Castro zrušit pravidelný měsíční příděl potravin nebo zdarma stravování na pracovišti, musí především udělat něco pro to, aby se zvýšila průměrná mzda. A ta na Kubě nyní dosahuje sotva 20 dolarů (asi 350 Kč) měsíčně.
Foto: Profimedia.cz, Wikimedia Commons
