Vklady v českých bankách, záložnách a stavebních spořitelnách jsou do limitu 100 000 eur stoprocentně pojištěné. Nebylo to tak vždycky, do roku 2008 se vyplácelo jen 90 procent (a z jiné sumy). Ptali jsme se odborníků: Měla by v případě krachu banky či kampeličky existovat spoluúčast klientů? Naučilo by to lidi vybírat si odpovědněji, kam ukládají peníze?
V souvislosti s nejistou situací na trhu kampeliček se stále častěji objevují názory, že by se u pojištění vkladů v bankách, družstevních záložnách a stavebních spořitelnách měla obnovit spoluúčast klientů. Desetiprocentní spoluúčast se stala minulostí v roce 2008, kdy státy chtěly posílit důvěru v otřesený bankovní sektor.
Nynější stoprocentní pojištění vkladů klientů finančních institucí až do výše sta tisíc eur je ale podle mnoha odborníků dosti nezdravé a protitržní. Drtivou většinu lidí takhle totiž nic nemotivuje, aby byli při výběru podniku, kterému svěřují své peníze, obezřetní. Často pak peníze ukládají do spořicích produktů s přemrštěným úrokem, které si daná finanční instituce může dovolit pouze za cenu toho, že peníze půjčuje rizikovým klientům.
Přísnější podmínky pro družstevní záložny
Na trh družstevních záložen si chtělo posvítit Kalouskovo ministerstvo financí. Na konci května předložilo vládě návrh novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, který počítá s omezením bilanční sumy kampeliček na pět miliard korun. Při překročení této hranice by se už musela kampelička transformovat na banku. Družstevní záložny by navíc podle této novely odvádět do Fondu pojištění vkladů dvojnásobný příspěvek.
"Návrh nemá jinou ambici než snížit rizika, která může představovat sektor družstevních záložen pro sektor veřejných financí a Fond pojištění vkladů. Zpřísňujeme tak pro tento sektor legislativní prostředí," řekl k tomu tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek.
Více čtěte zde.
