V uzenářství v Česku jsem se setkal s brutální nekvalitou, říká Dušan Mrozek, který buduje síť supermarketů Delmart s nabídkou převážně českých potravin.
Máte u vchodu do obchodu heslo, že zákazníci jsou smyslem vaší práce. Jak chcete dosáhnout toho, aby nezůstalo jen u hesla?
To, co teď dělám, vychází z mého pozorování českého trhu potravin. Buď tu máte těžce ošizené nekvalitní zboží, nebo naopak nesmyslně drahou kvalitu. A pak je tu nic neříkající šedý střed, který zákazníka neoslovuje. Privátní značka (potravina, kterou řetězec prodává pod vlastní značkou, pozn. red.) je u nás skoro nadávka. Když si něco z jejich nabídky koupíte, máte skoro pocit, že to je nějaký velmi zdařilý výrobek z chemické továrny, a ne od potravinářského výrobce. Roky, kdy jsem pracoval u řetězce Marks & Spencer, mě naučily, že člověk nesmí dělat kompromisy. To je cesta do pekel.
Kompromisy v čem?
Mám na mysli složení, obal a cenu výrobku. Jakmile začnete v jednom z toho dělat kompromis, je to problém.
Autorem článku je Jan Patera z časopisu MarketingSalesMedia.
* 
Proč je těžké sehnat v Česku kvalitní potraviny?
* Proč Vietnamci kropí v obchodech zeleninu?
* Proč jsou farmářské trhy podfuk?
Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 25. srpna 2014.
