Nečekejte na Baťu. Úspěšní byznysmeni politiku nespasí

Ekonomika
25. 8. 2013 08:30
Andrej Babiš založil politické hnutí ANO 2011.
Andrej Babiš založil politické hnutí ANO 2011.

Historie zná jen málo úspěšných podnikatelů, kteří za sebou nechali světlou stopu v politice. Oba světy vyžadují odlišné schopnosti.

Nemyslete si: vím, jaké to je bouchat čtyřiadvacítky, abyste si pak polomrtví z televize od poslance vyslechli, že v noci pracují jen kurvy a zloději. Taky se proto občas zasním, jak by bylo pěkné mít ve sněmovně i vládě někoho se šrámy ze života v podhradí. Nejlíp podnikatele, za kterým jsou výsledky...

Je ale dobré rozlišovat erotické sny od reality. Úspěch v byznysu ještě neznamená úspěch v čele vlády. Nezaručuje dokonce ani rozumné - na Finmagu rozuměj pravicové - postoje.

1. Možná se někomu povedlo zopakovat úspěch z byznysu v politice. Ale není to pravidlo.

Pro první ze tří argumentů nahlédneme do historie. Tu americkou předžvýkali tamní novináři před pár měsíci, když Baracka Obamu vyzval na souboj podnikatel a republikán Mitt Romney. Podle publicistů byli v privátní sféře před vládním angažmá nejúspěšnější Warren G. Harding, Herbert Hoover, Jimmy Carter a George H. W. Bush. Všichni v Bílém domě vydrželi jediné volební období. U posledních tří to nebylo kvůli drsným reformám gumujícím dílo profesionálních politiků. Naopak spíš kvůli neschopnosti nějak kloudně zareagovat na hospodářské problémy země. Demokrat Carter mimochodem patří k dlouhé řadě jmen vyvracejících víru populární mezi českými pravicovými omezenci, že "boháč přece z principu nebude levičák".

Zato američtí státníci, ke kterým se současní zastánci ekonomických svobod hlásí nejvíc, strávili v "korporátu" minimum času: herec Ronald Reagan byl "zástupce kulturní fronty" a nějakou dobu dokonce odborář, George Washington voják, Thomas Jefferson právník a diplomat.

Hurá přes oceán: Margaret Thatcherová a Winston Churchill prožili skoro celý život v politice a různých státních službách. Dle logiky "úspěchofilie" tak nemohli vědět, o čem je byznys - na rozdíl od Víta Bárty, Tomia Okamury nebo Aleše Řebíčka, kteří sice "něco dokázali" mimo politiku, v ní ale už jen pobavit.

Můžete v tom hledat účelový výběr figur i figurek, jenže "objektivní statistiku" nenabídnout nemůžu. Definovat hranici úspěchu v podnikání jde totiž těžko a v politice už vůbec ne. Nevzpomínám si zkrátka na jediného milionáře, který by zkušenosti z byznysu přivedl do politiky a jakýmkoliv způsobem se kladně zapsal do historie - samozřejmě s výjimkou Tomáše Bati, továrníka a starosty v jedné osobě. Čest jeho nepopiratelným úspěchům. Jen musím připomenout, že prvorepublikový Zlín zažíval absolutní moc štědrého, ale přísného feudála - o drsných podmínkách píše třeba Mariusz Szczygieł v Gottlandu. Pingpongové herny místo hospod, spaní s rukama na peřině... takhle si roztleskávači laissez faire představují spíš diktaturu zelené frakce maoistů.

Pokračování článku, který vznikl ve spolupráci s Finmagem a jehož autorem je Michal Kašpárek, čtěte ZDE.

Další čtení

Výrobce Nutelly Ferrero koupí za 3,1 miliardy USD americkou firmu WK Kellogg

Ekonomika
11. 7. 2025

Trump oznámil nová cla pro osm zemí, Evropská unie mezi nimi není

Ekonomika
9. 7. 2025

Generální ředitelka Muskovy sítě X Linda Yaccarinová odstupuje z funkce

Ekonomika
9. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ