Německá ekonomika závislá na ruských energiích bude čelit hluboké recesi, pokud se zastaví dodávky ruského plynu a ropy. Na svém webu před tím varuje německá bankovní lobby BDB. Podle hlavy BDB a zároveň šéfa Deutsche Bank Christiana Sewinga německé banky letos kvůli válce na Ukrajině očekávají prudké oslabení hospodářského růstu na zhruba dvě procenta.
"Situace by byla ještě horší, kdyby byl zastaven dovoz nebo dodávky ruské ropy a zemního plynu. Výrazná recese v Německu by pak byla prakticky nevyhnutelná," řekl Sewing. "Otázka vládní pomoci pro společnosti a sektory by se pak stala ještě naléhavější," dodal a znovu vyzval Evropskou centrální banku (ECB), aby zasáhla proti inflaci.
ECB by podle Sewinga měla ukončit svůj program nákupů aktiv a vyslat signál ohledně úrokových sazeb, jejichž zvyšováním se dá s inflací bojovat. "Signál je urgentně zapotřebí," řekl Sewing.
ECB usiluje o to, aby inflace v eurozóně ve střednědobém horizontu činila dvě procenta. V březnu ale byla míra inflace v zemích platících eurem na rekordních 7,5 procenta. V Německu, které je největší ekonomikou eurozóny, vystoupila minulý měsíc na 7,3 procenta a byla nejvýše od znovusjednocení země v roce 1990.
Studie poradenské společnosti Deloitte, o které píše na svém webu týdeník Der Spiegel, varuje dokonce před nejhorší poválečnou inflací. Ta by podle ní mohla nastat, pokud by se boje na Ukrajině protáhly hluboko do příštího roku. V takovém případě by německá ekonomika, která loni rostla o 2,9 procenta a na níž je závislá řada českých firem, letos přidala jen 0,6 procenta, zatímco inflace by se vyšplhala na 8,3 procenta.
Tak rychle se ceny v Německu nezvyšovaly zatím nikdy od druhé světové války. Přes sedm procent se dostaly jen v 50. letech a v důsledku ropné krize z roku 1973.
Vývoj nastíněný společností Deloitte se blíží stagflaci. Tak ekonomové označují situaci, kdy ekonomika stagnuje a zároveň je vysoká inflace.
