Korupce
Neschopní úplatkáři aneb Dobré i špatné zprávy ze světa korupce

Korupce je s námi již odnepaměti a nikdy se ji asi nepodaří vymýtit úplně. Zejména když některé výzkumy ukazují, že pro firmy může být výhodná. I pro bojovníky proti korupci mají ale akademici dobré zprávy.

Ekonomická krize žene manažery do kouta a korupce je zdánlivě jednou z cest ven. Podle poradenské společnosti Ernst & Young roste počet manažerů, kteří jsou v zájmu přežití firmy ochotni uvažovat o korupci. Loňská zpráva uvádí, že korupci by zvážilo až 15 procent respondentů; v letech 2009 až 2010 to bylo jen 9 procent.

Korupce se vyplácí, vědí manažeři

Další smutné číslo obsahuje výzkum, který si loni nechala zpracovat firma Dow Jones publikující informace o finančních trzích, mimo jiné i známý akciový index. Více než 40 procent zkoumaných mezinárodních společností uvedlo, že přišlo o zakázky kvůli neetickým praktikám konkurence. V roce 2009 to byla jen desetina. Více než polovina z nich také kvůli korupci odkládá nebo se zcela snaží vyhnout se spolupráci se zahraničními partnery.

Pod další nedávnou studii pojednávající o korupci jsou podepsáni P. Raghavendra Rau (University of Cambridge), Yan-Leung Cheung a Aris Stouraitis (Hong Kong Baptist University).** Ve své práci, která zkoumá okolo sto padesáti případů korupce v padesáti dvou zemích v letech 1971 až 2007, došli i oni k neradostnému zjištění - úplatkářské firmy v průměru dostanou za každý vynaložený dolar desetinásobek, měřeno změnou tržní kapitalizace, tedy hodnotou akcií násobenou jejich počtem, v okamžiku oznámení přidělení zakázky, které se úplatek týkal.

Lépe přitom korumpují ty společnosti, které jsou ve srovnání s jinými korupčníky obecně výkonnější (mají například lepší návratnost investic; úplatek koneckonců jistým druhem investice je) a pocházejí ze zemí, kde je vyšší odpovědnost managementu (když už do toho manažeři jdou, musí to stát za to).

Pokračování článku, který vznikl ve spolupráci s Investičním webem a jehož autorem je Jakub Kučera, čtěte ZDE.