Nigérie se připojila k dohodě o africké zóně volného obchodu

Ekonomika
7. 7. 2019 16:13
Nigerijský prezident Muhammadu Buhari.
Nigerijský prezident Muhammadu Buhari.

Nigérie podepsala dohodu o připojení k Zóně volného obchodu afrického kontinentu (AfCFTA), jejímž cílem je odstranit většinu cel a dalších obchodních bariér v Africe a posílit obchod mezi africkými zeměmi. Jedinou africkou zemí, která nechce být součástí obchodního bloku, tak zůstává Eritrea, upozornil server BBC. AfCFTA by měla vytvořit největší zónu volného obchodu na světě.

Nigerijský prezident Muhammadu Buhari podepsal dohodu na summitu Africké unie (AU) v Nigeru. Kromě Nigérie se na summitu rozhodl připojit k dohodě také Benin, uvedl komisař AU pro obchod a průmysl Albert Muchanga. Členy zóny je tak 54 zemí. Očekává se, že na summitu země dojednají další podrobnosti dohody.

Prvním krokem v rámci nové dohody by mělo být snížení cel na zboží při obchodování v rámci bloku. Odstranění cel by mělo zvýšit obchod v regionu ve středně dlouhém období o 15 až 25 procent, pokud se však podaří odstranit i další překážky, může to být až dvojnásobek, odhadl Mezinárodní měnový fond (MMF). Za další překážky ekonomové považují špatné silnice a železniční spojení, velké oblasti nepokojů, nadměrnou byrokracii na hranicích a vysokou korupci, které brzdí růst a integraci.

V současnosti africké země mezi sebou zobchodují jen 16 procent svého zboží a služeb, zatímco pro srovnání obchod mezi evropskými zeměmi se na jejich celkovém obchodu podílí 65 procenty. Africká unie odhaduje, že zavedením AfCFTA se podíl vzájemného obchodu do roku 2022 zvýší na 60 procent.

Agentura Reuters upozornila, že k dohodě se sice již připojilo 54 z celkem 55 afrických zemí, včetně největší ekonomiky, kterou je Nigérie, avšak pouze 25 již dohodu ratifikovalo. Jednou z velkých překážek budou protichůdné motivy zemí.

Pro relativně rozvinuté, i když ne příliš diverzifikované ekonomiky, jako je Nigérie spoléhající hlavně na vývoz ropy, budou výhody členství zřejmě menší než pro jiné, upozornil ekonom Capital Economics John Ashbourne. Představitelé Nigérie vyjádřili obavy, že země by mohla být zaplavena levným zbožím, což by mohlo zničit její snahy o povzbuzení místního skomírajícího zpracovatelského průmyslu a rozšíření zemědělství. Naopak zpracovatelský průmysl Jihoafrické republiky, která je nejrozvinutější zemí v regionu, by mohl rychle expandovat mimo své obvyklé vývozní trhy a na západ a sever Afriky, dodal Ashbourne.

Komplikaci přináší i široký rozdíl v ekonomické síle jednotlivých zemí. Nigérie, Egypt a JAR se na celkovém hrubém domácím produktu Afriky podílejí 50 procenty, zatímco šest ostrovních zemí, mezi které patří mimo jiné Kapverdy, Mauritius, Madagaskar či Seychely, jen jedním procentem.

Autor: ČTK Foto: ČTK , ZUMA/Drew Angerer

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ