Na možnosti prosadit se v Dubaji jsme se zeptali Češky, Marcely Danielové, která zde žije již sedmnáctým rokem a působí na pozici Designer Relations Manager pro portál Fashion Forward věnovaný módě.
Je těžké prosadit se na Blízkém východě, jednak jako žena a jednak jako cizinka?
Moje pracovní zkušenost je velice pozitivní i jako ženy i jako cizinky. V době, kdy jsme se sem přestěhovali, tak obecně lidé, kteří sem cestovali za prací, byli vítání. Místní populace tu totiž tvoří jen 16 %. Zbytek jsou přistěhovalci. Největší komunita je tu indická, filipínská, případně ostatní arabské národy, které tady žijí, jako Saudové a lidé ze zemí Perského zálivu. Vizí Sheikha Zayeda, jemuž Emiráty vděčí, že jsou tak progresivní, bylo zapojovat ženy do pracovního procesu, aby měly stejné možnosti, co se týče vzdělání a celkově se integrovaly do společnosti. Je to velmi znatelné, protože máme ministryně ve vládě, ženy jsou podporovány i co se podnikání týče, takže v tomto absolutně nevidím problém.
Jak byste popsala svůj pracovní den?
Můj pracovní den začíná asi tak, že vstávám okolo sedmé. Strávím nějaký čas se svými dvěma dcerami, které pak odejdou do školy. Potom většinou medituji nebo si něco čtu a do dvanácti obvykle pracuji z domova, protože se mi lépe soustředí. Kancelář FFWD může být někdy jako včelín, zvláště měsíc před konáním Fashion Forward Dubai. Po obědě se přemístím do kanceláře, kde trávím čas podle potřeby. Každý den je jiný. Mám to štěstí, že pracuji v businessu, kde máte možnost potkat spoustu zajímavých lidí, navštěvovat různé módní akce a většinou to nekončí ani večer, protože téměř každý den máme nějaký event. Moje role ve Fashion Forward je jednak vyhledávání nových talentů mezi návrháři, produkční zaštítění veškerých přehlídek, eventový management, prezentace, fittingy atd. Fashion Forward má několik segmentů působení, jednak módní přehlídky a módní prezentace, jednak vzdělávání v oblasti módy, v rámci kterého organizujeme tzv. Fashion Talks, neboli panelové diskuse na téma maloobchodu, internetu v módě, sociálních médiích atd. Další sekce se nazývá The Showcase, kde prezentujeme módní doplňky a dále FFWD Showroom v Paříži.
Angličtina je v Dubaji naprosto běžná, ale jsou situace, kdy se neobejdete bez tlumočníka?
Velmi, velmi zřídka, protože angličtina je tady druhým jazykem, někdy bych spíše řekla, že prvním. Je tu bezpočet mezinárodních společností, bank. Dubaj bych charakterizovala jako takový open space HUB.
V Dubaji se nedaní příjmy, ale existují tam jiné poplatky?
Jsou tu různé přirážky například v restauracích, taková obdoba DPH. Z dalších poplatků je to například mýto. Každý musí mít na okně svého auta elektronický čip, který si nabije částkou a při průjezdu pod silničním panelem se z něj snímají peníze. Je tu také poměrně drahá voda a elektřina. Namísto topení připlácíme za klimatizaci, která tu přes léto jede na plné obrátky, takže by se to dalo přirovnat k tomu, jako když v ČR v zimě topíte. Zhruba od října do března ale klimatizaci nepoužívám vůbec. Je tu příjemných 27 stupňů.
A náklady na bydlení? Jakou finanční rezervu by měl mít člověk, který se rozhodne v Dubaji žít?
Tady se platí nájmy ročně. Většinou je těžké sehnat podnájem, abyste mohla někomu platit každý měsíc. Nejlepší dohoda, kterou můžete sehnat, je, že budete platit čtvrtletně, ale i když platíte čtvrtletně, tak musíte všechny šeky vystavit dopředu. A smlouva se také uzavírá ročně. Tady nikdy nemůžete mít smlouvu třeba na pět nebo deset let. Pro podnikatele asi ano. Myslím, že společnosti mívají tříletou až pětiletou smlouvu, ale jako soukromá osoba, když si pronajímáte dům, tak se smlouva uzavírá ročně a každý rok vám mohou platbu zvýšit. Nájmy šly teď docela nahoru, protože tu budeme mít v roce 2020 Světovou výstavu Expo, ale i tak vám obvykle přidají 5 - 10 % každý rok, což je nepříjemné, protože platy tak rychle nerostou, a tak spousta lidí musí změnit bydliště. Paradoxně, některé hotelové resorty ceny naopak snižují nebo mají různé akční nabídky. Snaží se tak vyvrátit mýtus, že je Dubaj jen pro horních deset tisíc. Patří mezi ně i Čechy oblíbený hotel Atlantis The Palm.
Text: Erika Daňková
