Uvažujete o změně, celoročním teplém počasí, moři, ale nechcete cestovat příliš daleko nebo se bojíte o bezpečí? Mnohé překvapí, že jednou z nejžádanějších pracovních lokalit jsou aktuálně Spojené arabské emiráty, konkrétně ten nejliberálnější z nich, Dubaj, která patří mezi pět nejbezpečnějších zemí světa. Díky neustálému rozvoji jak v oblasti infrastruktury, realit, pohostinství, tak například módy, je místní pracovní trh k cizincům poměrně velkorysý a ještě několik let bude. V roce 2020 zde totiž proběhne celosvětová výstavba Expo a do té doby zde má vzniknout na tisíce pracovních míst v souvislosti s realizací tzv. plánu rozvoje, který zahrnuje například výstavbu největšího letiště světa, nebo nové nejvyšší budovy světa měřící přes 1 kilometr. To vše otevírá dveře přílivu pracovní síly ze zahraničí. Dubaj totiž patří nejen mezi nejbezpečnější, ale také nejkosmopolitnější města planety.
V minulosti mnoho Čechů volilo Velkou Británii, kde ale momentálně panuje nejistota s ohledem na probíhající Brexit. Také Kanada či Nový Zéland jsou velmi atraktivní. Pro složitost získání standardního pracovního povolení však zájemci o pobyt upřednostňují programy Working & Holiday, u kterých je ale roční vízová kvóta tak nízká, že bývá vyčerpána v řádu několika minut, a tak se na mnohé vůbec nedostane. Austrálie, kde se do budoucna také uvažuje o zavedení Working & Holiday víz, je na první pohled sice velmi atraktivní, nicméně drahá, a aby zde mohl český občan pracovat, musí zároveň studovat, přičemž školné na místních univerzitách je finančně velmi náročné, nemluvě o nákladech na ubytování, stravu a dopravu. Zemí s nejvyšší hrubou minimální mzdou je pro změnu Lucembursko (54 tisíc Kč/měsíc), nicméně zdejší životní styl je velmi podobný České republice, nemluvě o tom, že tu na Čechy bude pravděpodobně nahlíženo asi tak, jako u nás na Ukrajince.
Ideální volba
Kam se tedy vydat, když toužíte po změně, troše exotiky, ale preferujete bezpečnou, kulturně rozvinutou a moderní lokalitu, nejlépe u moře? Volte Dubaj! Získat zde pracovní vízum totiž není až tak složité. Prvním předpokladem je dostat pracovní místo. Další náležitosti by vám však měl pomoci vybavit váš budoucí zaměstnavatel.
A jak to v praxi probíhá? Existuje řada, ať už českých nebo přímo dubajských pracovních portálů, či personálních agentur, kde se můžete ucházet o rozličné pozice. Berte na zřetel zejména fakt, že je Dubaj centrem velmi levné pracovní síly z Dálného východu, proto se moc nevyplatí cestovat sem za pozicemi typu uklízečka apod. Tyto profese jsou ideální v zemích s vysokou minimální mzdou jako například výše zmíněné Lucembursko. V Dubaji totiž něco jako minimální mzda neexistuje a nejnižší profese dělníků, chův, prodavaček apod. zde nejčastěji zastávají Filipínci nebo Indové.
V Dubaji, překvapivě, stále upřednostňují faxovou korespondenci, proto, chcete-li opravdu zapůsobit, pošlete svůj životopis tímto způsobem a druhý den do společnosti osobně zavolejte (ideálně po Skypu, což je jedno z nejlevnějších řešení), abyste si ověřili, že se životopis dostal do povolaných rukou a zdůraznili svůj zájem. Osobní kontakt, ať už telefonický nebo přímá návštěva, se v těchto končinách velmi cení, protože tak dáváte najevo, že svůj zájem myslíte opravdu vážně.
Pokud patříte k těm šťastnějším a budoucí zaměstnavatel se spokojí pouze s komunikací na dálku, už vás toho k dalšímu zařizování příliš nečeká, což si vysvětlíme za chvíli. V případě, že má přijímací řízení více kol - leckdy je tomu tak u pozic středního a vyššího managementu, osobní návštěvě Dubaje se nevyhnete. Pohovor se však snažte domluvit na dopoledne, kdy ještě není takové horko. Je ideální spojit jej s krátkou dovolenou, během které se vám naskytne příležitost spatřit mnohá ze světových nej, kterých je v Dubaji bezpočet. Nejvyšší budovu světa Burj Khalífu, největší nákupní centrum světa Dubai Mall nebo největší hotelový komplex světa orientovaný na vodní zážitkovou turistiku, Atlantis The Palm, který je ve vyprahlé poušti doslova raritou.
Dá-li Bůh
Při osobní schůzce je dobré řídit se několika základními pravidly. Jednak je vždy nasnadě domluvit si pohovor přímo v sídle společnosti. V arabském světě je čas relativním pojmem a opozdí-li se Arab na schůzku, případně, nedorazí-li vůbec, nebere se to jako faux pas a to z jednoho prostého důvodu - Alláh si to nepřál. To ale neznamená, že schůzka v budoucnu neproběhne, jen je třeba mít na paměti, že se zde vše řídí úslovím "ins´allah" nebo-lli "dá-li Bůh". Pokud se však opozdí Evropan, omluva je zcela na místě. V tomto směru se, bohužel, měří tak trochu dvojím metrem. Dále, je-li vaší budoucí nadřízenou žena arabského původu, v žádném případě se jí nepodává ruka, pokud ji sama nenabídne. Oblečení, nechystáte-li se zastávat pozici vrcholového manažera, se také nepřikládá zásadní důraz. Bohatě postačí styl smart casual. Ženy by se však měly vyvarovat minisukní a odhalených ramen. Soukromé hovory během schůzky také nejsou žádnou výjimkou. Na mezilidské vztahy se zde klade zvláštní důraz, proto má práce v žebříčku hodnot své místo vždy až za nimi.
Dávat najevo nezájem se v arabském světě považuje za neslušné, proto se o výsledku pohovoru nejspíše nedozvíte rovnou. V případě úspěchu je varianta dvojí. Než vůbec odcestujete, měla by vám být zaslána tzv. závazná nabídka pracovního poměru, kterou zaměstnavatel přikládá taktéž k oficiální žádosti o pracovní povolení a žádosti o vydání pracovního víza. Po příjezdu do země je tento dokument překvalifikován na standardní pracovní smlouvu.
Vzali mě! Co teď?
V případě okamžitého nástupu do zaměstnání žádejte o tzv. Dočasné pracovní povolení u zdejšího Ministerstva práce, které platí po dobu 3 měsíců. Mezitím si vyřídíte další potřebné náležitosti. Pracovat načerno se zde opravdu nevyplatí. V Dubaji se vše eviduje na bázi biometrických údajů, včetně například koupě SIM karty. Nekalosti bývají velmi rychle odhaleny a hrozí za ně vyhoštění, v horším případě vězení. Ne náhodou je Dubaj místem s jednou z nejnižších kriminalit na světě.
Je-li však na vyřízení administrativních formalit dostatek času, váš budoucí zaměstnavatel nejprve požádá o vydání pracovního povolení v tzv. Immigration Office. K žádosti se přikládá kopie pasu, fotografie, ověřené potvrzení o dosaženém vzdělání legalizované Velvyslanectvím SAE v Praze (nutno vyřídit před odletem) a superlegalizovat Ministerstvo zahraničních věcí SAE. Legalizace jsou zpoplatněny. Schvalovací proces netrvá déle jak 14 dní. Následuje vydání pracovního povolení a tzv. Employment Visa, na základě kterého můžete přicestovat do země. Po příletu je ještě třeba absolvovat lékařské testy na AIDS a tuberkulózu. Teprve posléze je vydáno rezidenční vízum s platností 3 roky. Rezidenční vízum tedy nelze získat bez platného pracovního povolení, které se vždy váže na konkrétního zaměstnavatele. Lze však převést na jiného zaměstnavatele (změna je možná po 6ti měsících) a v případě potřeby prodloužit. Cena vyřízení se pohybuje okolo 18 000 Kč. Zaměstnavatel navíc skládá záruku (Security Deposit) 5 000 AED (necelých 30 000 Kč). Po skončení pracovního poměru je mu vyplacena zpět. Zaměstnanec má pak lhůtu 30 dní na nalezení nového "sponzora", respektive zaměstnavatele. V opačném případě musí opustit zemi.
Mzda a jiné benefity
Zaměstnavatelé mají povinnost svého zaměstnance zdravotně pojistit a mnozí hradí také náklady na ubytování či dopravu. Pracovní doba je v Dubaji obvykle pružná a obvykle trvá od neděle do čtvrtka. Dubajský víkend totiž začíná v pátek a končí v sobotu. Zaměstnanci na nízkých pozicích však leckdy mívají i šestidenní pracovní dobu. Mzdy se pohybují různě. Doporučujeme zjistit si u personálních agentur kolik v průměru dostává pozice, o kterou se plánujete ucházet. Některá data budou pravděpodobně dostupná také na internetu. Mzda totiž ve výsledku záleží nejen na dané společnosti ale také na zemi, ze které pocházíte. Zaměstnanci ze Západu, ponejvíce Britové, kteří zde mají velmi početnou komunitu, jsou totiž mnohem více ceněni, než zaměstnanci ze zemí Dálného východu.
Daňový ráj
V Dubaji se neplatí daň z příjmů, DPH, ani žádné spotřební daně. Existuje zde pouze tzv. Municipality tax, nahrazující daň z pronájmu nemovitostí. Pohybuje se ve výši 5 % z hodnoty ročního pronájmu u fyzických osob a 10 % u právnických. Tato daň se pak promítá také do cen ubytovacích zařízení a hotelů, kde je zřetelně uvedená na účtence. Dalším poplatkem je daň při odletu z mezinárodního letiště ve výši 35 AED, tedy cca 6 Kč. Od roku 2018 se předpokládá zavedení DPH ve výši 5 %, avšak o zavedení daně z příjmů se zatím neuvažuje.
Příležitostí ještě přibude
Díky plánu rozvoje, souvisejícímu se světovou výstavou Expo 2020, o pracovní příležitosti v různých odvětvích není a nebude v nadcházejících letech nouze. Samotný areál výstavy má být součástí nově vznikající aglomerace Dubai South s kapacitou 1milion obyvatel. V roce 2020 má být také dokončeno největší letiště světa Al Maktoum International Airport s kapacitou až 220 milionu cestujících ročně! Dva zmíněné megalomanské projekty však zdaleka nejsou jedinými body v plánu rozvoje na následující 3 roky. Staví se zde stále nové a nové hotely, rozšiřuje infrastruktura, vznikají supermoderní kulturní centra a tam všude je třeba pracovní síly, která má emirátu dopomoci stát se tou nejžádanější turistickou destinací světa. V Dubaji, která byla doposud více známa coby země marnivosti a luxusu, zdá se, tkví velká budoucnost.
Text: Erika Daňková
