Ochota lidí bez práce nechat se zaměstnat takzvaně načerno neklesá. Firmy letos za nelegální zaměstnávání dostaly pokuty v desítkách milionů korun, proto se nelegální pracovníci kryjí, jak se dá.
Přesvědčili se i o tom i pracovníci Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) v jednom severočeském městě. Při kontrole požadovali po zaměstnanci jedné z firem občanský průkaz. Muž ale tvrdil, že jej nemá, a inspektorům i přivolaným policistům se identifikoval jménem svého kolegy. "Teprve po dotazu na jméno matky za svobodna přiznal, jak se skutečně jmenuje a dokonce předložil i občanský průkaz," konstatovala Ivona Foltisová z kanceláře generálního inspektora SÚIP.
Inspektorům byla předložena jeho dohoda o provedení práce podepsaná zhruba týden před kontrolou. "Dotyčný však přiznal, že je evidován na úřadu práce, a proto se pokusil o výše popsané zastírací manévry. Úřad práce jeho evidenci potvrdil a s dotyčným bylo zahájeno správní řízení o sankčním vyřazení z evidence," dodala Foltisová.
Tento případ podle ní není ani zdaleka ojedinělý. Pokuty za nelegální zaměstnávání jdou totiž do desítek milionů korun. Jenom v prvním pololetí letošního roku uložil Státní úřad inspekce práce za porušení zákona o zaměstnanosti - pod nějž spadají i předpisy o nelegálním zaměstnávání - pokuty ve výši téměř 123,35 milionu korun.
Za porušení předpisů o pracovních vztazích a podmínkách padly pokuty v celkové výši 45,22 milionu a za porušení bezpečnostních předpisů pak firmy státu zaplatí 18,78 milionu korun.
Kvůli nelegálnímu zaměstnávání stát přichází o výběr z daní a sociálního a zdravotního pojištění, proto uděluje firmám pokuty. Nelegální zaměstnanci jsou pak vyškrtnuti z evidence úřadů práce, což pro ně znamená, že přijdou o případnou podporu v nezaměstnanosti a musí za sebe platit zdravotní pojištění.
Podle odhadů Českého statistického úřadu z roku 2012 byla zhruba sedmina veškeré práce v tuzemsku vykonáno načerno, totiž odpovídalo to asi patnácti procentům HDP.
