Rizikové podnikání
Problémem cestovního ruchu je po covidu nedostupnost úvěrů

Novým problémem podnikatelů v turistickém ruchu se stala po pandemii covidu nemožnost získat úvěr. Důvodem je to, že úvěrové společnosti zařadily cestovní ruch společně se sportem a kulturou mezi rizikové oblasti podnikání, řekl na veletrzích cestovního ruchu Go a Regiontour v Brně ředitel agentury CzechTourism Jan Herget. Druhým problémem je neexistence zákona o cestovním ruchu, který by vyjasnil řadu otázek včetně řízení a financování.

V cestovním ruchu je obrovské množství podnikatelů, k tomu státní organizace, obce i neziskové společnosti a jejich spolupráce funguje dosud pouze na dobrovolné bázi. První zákon už začal vznikat před více než deseti lety, ale dosud žádný neexistuje. "Vláda ho má v programovém prohlášení. Konečně by vznikla pravidla a spousta otázek by se vyjasnila. Podobný zákon mají i na Slovensku a také v Rakousku a v Chorvatsku, ke kterým v turismu vzhlížíme," řekl Herget.

Proti Rakousku mají čeští podnikatelé i problém v přístupu k úvěrům. Kdo nemá úvěrový rámec, nový úvěr nemá podle Hergeta šanci získat. "V Rakousku přišli s řešením, že úvěry zajišťují pomocí exportního financování. V Česku zatím tato možnost není, ale věřím, že je šance se domluvit," řekl Herget. Dodal, že cestovní ruch je konkurenceschopné odvětví, přináší spoustu peněz do státního rozpočtu, před covidem tvořil tři procenta HDP. "A byla by škoda, kdyby to nebylo odvětví konkurenceschopné jako v okolních zemích," řekl Herget.

I přes problémy jsou podle něj podnikatelé v cestovním ruchu velmi flexibilní. "Většina po covidu zaujala novou pozici, výrazně se posunula digitalizace, část činností se přesunula na zákazníky, spousta činností se automatizovala. Objevují se restaurace, kde obsluhují roboti. Takže cestovní ruch určitě přežije, ale záleží, v jakém rozsahu a jak moc na tom bude český stát vydělávat. Pokud nebude investovat, budou pravděpodobně přetížená města, jako jsou Praha, Karlovy Vary a Českým Krumlov. A selžeme ve snaze mít udržitelný cestovní ruch rozložený do sezon a do regionů," řekl Herget.

Řadu let lidé z cestovního ruchu podle něj hovoří o tom, že by bylo potřeba, aby vláda a politická reprezentace vnímala cestovní ruch jako plnohodnotné ekonomické odvětví, které si zaslouží podporu jako jiná odvětví. "Ale jeho lobbistická síla je výrazně slabší. Cestovní ruch dělají až na výjimky malí a střední podnikatelé. Jedná se možná o 70 000 lidí, kteří zaměstnávají 240 000 lidí. Ale mnohem snáze se lobbuje, když odvětví tvoří několik velkých firem, které mají tisíce nebo i přes 10 000 zaměstnanců, jako jsou automobilky nebo energetické firmy," poznamenal Herget.