Aktivita průmyslu v zemích eurozóny byla v březnu nejslabší za téměř šest let, přičemž výsledky průmyslu největší ekonomiky, Německa, jsou nejhorší za sedm let. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila společnost IHS Markit. Příčiny vidí zejména ve zpomalování růstu světové ekonomiky a v problémech kolem odchodu Británie z Evropské unie.
Souhrnný index nákupních manažerů (PMI) v eurozóně, který je považován za barometr zdraví firem ve zpracovatelském sektoru, klesá už osm měsíců. V březnu se snížil na 47,5 bodu z únorových 49,3 bodu a stanul tak na nejnižší úrovni od dubna 2013.
Výrazně se také vytrácí optimismus ohledně letošního roku. Dílčí index očekávání v březnu klesl na 55,5 bodu z 56,7 bodu v únoru a je tak na nejnižší úrovni od prosince 2012.
"Při pohledu na výhledové ukazatele se rizika poklesu zintenzivnila a tento trend by se ve druhém čtvrtletí mohl dále zhoršovat," řekl hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson.
V Německu se index PMI zpracovatelského sektoru, který se na ekonomice podílí zhruba pětinou, snížil na nejnižší úroveň za 80 měsíců. V březnu činil 44,1 bodu, zatímco v únoru 47,6 bodu. Údaj je tak už tři měsíce pod hranicí 50 bodů, která odděluje růst od poklesu.
Podle ekonoma IHS Markit Phila Smithe nové zakázky a exportní prodeje nyní klesají nejprudším tempem od globální finanční krize. "Stále víc firem hlásí slabší poptávku v důsledku brexitu, nejistot ve světovém obchodu, problémů automobilového průmyslu, jakož i všeobecného oslabení globální poptávky," řekl Smith. Nové zakázky vykázaly největší propad od dubna 2009.
