Průzkum: tři čtvrtiny firem zaměstnávají handicapované

Ekonomika
29. 11. 2013 06:58
Průměrný podíl osob se zdravotním postižením v podnicích a institucích aktuálně činí 1,54 procenta (ilustrační foto).
Průměrný podíl osob se zdravotním postižením v podnicích a institucích aktuálně činí 1,54 procenta (ilustrační foto).

Přibližně 77 procent společností zaměstnává lidi s postižením, jejich povinný čtyřprocentní podíl však dokáže splnit jen necelá čtvrtina firem. Průměrný podíl osob se zdravotním postižením (OZP) v podnicích a institucích činí 1,54 procenta. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila společnost LMC mezi 189 zaměstnavateli.

Zdaleka nejrozšířenější formu kompenzace při nesplnění zákonné povinnosti zaměstnávat OZP představuje nákup výrobků a služeb v režimu náhradního plnění, který využívají tři čtvrtiny společností. Náhradní plnění však může být velmi problematické, zvláště často preferovaná přefakturace zboží, která je podle aktuálního stanoviska ministerstva práce a sociálních věcí již za hranou zákona.

Další pětina společností volí náhradní plnění v kombinaci s odvodem do státního rozpočtu. Výhradně platbu kompenzace do státního rozpočtu upřednostňují pouze čtyři procenta firem.

"Dvě pětiny ze všech respondentů průzkumu poukazují na nedostatek vhodně kvalifikovaných lidí s postižením mezi uchazeči o zaměstnání. Zdá se proto velmi pravděpodobné, že o ty, kteří splňují nároky zaměstnavatelů, bude čím dál tím větší zájem. Zejména pokud dojde ke zpřísnění kontrol využívání náhradního plnění nebo k jeho úplnému zrušení při některé z očekávaných novelizací souvisejících zákonů," uvedl analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský.

Náhradní plnění za jednoho chybějícího OZP zaměstnance v roce 2013 má dosáhnout 170 856 korun, což je sedminásobek průměrné mzdy v prvních třech čtvrtletích roku. Primárním účelem náhradního plnění je podpořit práci lidí s postižením na chráněném trhu, proto v jeho rámci mají být vedeny jen faktury za takové výrobky nebo služby, na jejichž zajištění se podílejí OZP zaměstnanci dodavatele, který má ve svých řadách více než 50 procent OZP.

Kompenzace formou přímého odvodu do státního rozpočtu za jednoho chybějícího OZP zaměstnance představuje 61 020 korun (dvouapůlnásobek průměrné mzdy).

Pro společnosti, které lidi s postižením nezaměstnávají vůbec (23 procent respondentů), jsou nejčastějším důvodem zaměření jejich činnosti a podmínky na pracovišti (51,1 procenta). Další bezmála třetina zaměstnavatelů, kteří OZP ve svých řadách nemají, se je snaží získat, ovšem dosud se jim nepodařilo oslovit vhodné uchazeče. Zbylé firmy a instituce lidi s postižením zaměstnávat nechtějí.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Martin Štěrba

Další čtení

Plyn po hormuzské krizi zůstává více než dvakrát dražší, biomasa zdražila výrazně méně

Ekonomika
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Od zbraní k satelitům. Strnadova CSG sází na vesmír a kupuje podíl v MDA Space

Ekonomika
13. 10. 2026

Traficon spouští in-house kampaň na podporu věrnostního programu. Chce zasáhnout dva miliony účtů

Ekonomika
12. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ