Rusko a Bělorusko se nedohodly na nových podmínkách odběru ropy a Moskva zastavila dodávky suroviny do běloruských rafinerií. Ropa do Polska a Německa, kterou Rusko dodává tranzitními ropovody přes území Běloruska, ale proudí dál. Informovala o tom agentura Reuters. Bělorusko z Ruska dostává ropovodem Družba asi 400 tisíc barelů ropy denně.
"V Bělorusku říkají, že až bude v pondělí po svátcích, (prezident) Lukašenko se vrátí a rozhodne, co dál," řekl jeden z obchodníků, kteří přepravu ropy zajišťují. Pravoslavné Rusko slaví vánoční a novoroční svátky až do 11. ledna, v Bělorusku svátky končí už tento víkend. Ropa údajně přestala proudit hned 1. ledna.
ČTĚTE TAKÉ: Moskva a Minsk se nedohodly na dodávkách ropy
Rusko se dohodlo s Ukrajinou. Ropa poteče
Minsk nyní hrozí, že bude chtít po Rusku, aby platilo desetkrát vyšší tranzitní poplatky než dosud. Rafinerie Naftan a Mozyr, jimiž Bělorusko disponuje, mají podle obchodníků v zásobnících asi 450 tisíc tun ropy, což jim vystačí tak na týden.
Spor mezi Moskvou a Minskem se vede o ceny suroviny na letošní rok. Rusko chce, aby Bělorusko platilo i vývozní cla z ropy, která proudí do jeho dvou rafinerií. To Minsk odmítá a odvolává se na dohodu o celní unii mezi oběma zeměmi. Minsk nyní Rusku hrozí, že mu jednostranně zvýší tranzitní poplatky až na desetinásobek současného stavu. To by znamenalo, že Moskva by musela platit až 45 dolarů za tunu ropy, kterou přes území Běloruska přepravuje do Evropské unie.
Právě v požadavku zvýšit tranzitní poplatky může být i největší riziko. Tak výrazné zvýšení poplatků by přepravu ropy do Polska a Německa výrazně prodražilo, což může potenciálně vést až k přerušení dodávek ropy do těchto dvou zemí EU. Německo s Polskem proto svár sledují velmi pozorně. Podobný spor před třemi lety totiž způsobil, že obě země dostávaly několik dnů méně ropy, než měly smluvně dohodnuto.
Minsk trvá na tom, aby Rusko dodávalo veškerou ropu bez cla. Tedy nejen ropu, která je určena pro domácí spotřebu v Bělorusku, ale všechnu ropu, která se na území Běloruska dostává. Rafinerie Naftan a Mozyr většinu ropy zpracovávají a reexportují na Západ, zatímco v Bělorusku zůstává jen zlomek produktů, které rafinerie vyrobí.
Evropští politici už několikrát obvinili Kreml, že svou rozsáhlou surovinovou základnu používá jako prostředek k zastrašování svých sousedů. Rusko je významným dodavatelem především ropy a zemního plynu a do sporu se dostává hlavně s Ukrajinou a Běloruskem, tedy zeměmi, přes jejichž území přepravuje suroviny na lukrativní západoevropský trh. Evropská unie pokrývá ruským plynem asi pětinu své celkové spotřeby.
Bělorusko v listopadu podepsalo dokumenty, jimiž se zavádí třístranná celní unie s Kazachstánem a Ruskem. Po rozhovorech, které mezi sebou v prosinci vedli běloruský prezident Alexandr Lukašenko a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv, bylo oznámeno, že Bělorusko bude ropu pro svou vlastní spotřebu z Ruska dostávat bez cla.
Původně Rusko s Běloruskem plánovaly, že zavedou unii, ve které by platila jedna měna a společná celní pravidla. Projekt ale nikdy nespatřil světlo světa, protože vztahy mezi oběma zeměmi začaly postupně ochlazovat. Moskva Lukašenka obviňuje, že neplní sliby, mimo jiné, že neprodal klíčový běloruský majetek ruským firmám. Lukašenko zase tvrdí, že Rusko se odklání od původních záměrů.
Foto: ČTK
